Když pár bojuje s početím, většinou se jde první nechat otestovat žena. Přitom mužský faktor hraje stejně důležitou roli. Přesto jsou muži často opomíjeni – z důvodu sociálních a kulturních tabu se mnozí zdráhají podstoupit vyšetření nebo léčbu. Čím si mnozí škodí a co je naopak zbytečně straší?
Když našel 30. července náhodný kolemjdoucí na vrcholu útesu ve Whitby opuštěnou bundu a telefon, netušil, že o pár metrů níž končí jeden dlouhý životní příběh. Na skalách pod útesem ležela těla Davida a Susan Jeffcockových – manželů, kteří spolu strávili více než půl století života. A nakonec se rozhodli odejít ze světa stejně neoddělitelně, jako v něm žili.
"Podle prognózy jsem tu už neměl být," říká Alexandr Nosek, kterému před dvěma lety diagnostikovali agresivní nádor mozku s minimální šancí na přežití. "Rozpadl jsem se na atomy - a teď se znovu skládám. Přitom zjišťuji, co je v životě důležité a co už ne. Mám nějaké handicapy dané nemocí a možná i léčbou, kterou jsem prošel. A možná žiju spokojenější život než dřív," přiznává táta roční holčičky.
Česko obchází nová hrozba – smrtící bakterie legionella. Počty nakažených prudce rostou, jen za posledních deset let se zvedly až šestinásobně. Úmrtnost je navíc vysoká, infekci podlehne zhruba šestina všech nemocných. Důvod: podle některých odborníků to může souviset s rostoucími cenami energií.
„Přišly jsme na svět společně a chceme tak i odejít.“ Slavná německá dvojčata-tanečnice Alice a Ellen Kesslerovy svůj slib před pár dny splnila a dobrovolně ukončila život. Jejich odchod znovu rozvířil debatu o právu na smrt i v Česku, kde je eutanazie stále trestným činem. Veřejné mínění se však dramaticky mění – možnost důstojného odchodu dnes žádají téměř tři čtvrtiny Čechů.
Polské ministerstvo zahraničí doporučilo polským občanům, aby se kvůli vysokému počtu případů žloutenky typu A v sousední zemi nyní vyhnuli cestám do České republiky. Informovala o tom agentura PAP.
Zachycených případů žloutenky typu A v ČR bylo letos do 16. listopadu 2597. To je proti celému loňskému roku čtyřnásobek a nejvíce od roku 1989. Od září přibývá v průměru přes 100 nových případů týdně. Zemřelo 29 lidí, loni za celý rok dva. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu. Lékaři letos aplikovali přes 200 tisíc vakcín proti žloutence A.
Láme páteř, zápěstí i krčky stehenních kostí. Dokáže i zabít. Osteoporóza, tedy řídnutí kostí, trápí v Česku skoro milion lidí. Podle statistik už je to dokonce druhé nejčastější onemocnění po cukrovce. Léčí se ale jen zlomek postižených, část lidí o chorobě neví. Jak osteoporózu odhalit? A kdy začít s prevencí, díky které se jí úplně vyhneme? Podívejte se na další video s lékařem Petrem Šonkou.
Inzulín, glukometr a čísla, která rozhodují o každém dni. Honza Hrušovský žije s cukrovkou od svých osmnácti let. Možná právě cukrovka nasměrovala jeho život tam, kam by se jinak nevydal. Z nemoci, která často znamená omezení, udělal téma, které spojuje lidi. Díky vlastní zkušenosti dnes pomáhá ostatním – jeho Diabetes Podcast bourá mýty a ukazuje, že život s cukrovkou se dá v pohodě přežít.
Začalo to jako obyčejná viróza. Teplota, únava, nechutenství. Nic, co by člověka v podzimních měsících překvapilo. Jenže po pár dnech přišlo zvracení, svědění kůže, žluté oční bělmo – a nakonec diagnóza, kterou v těchto týdnech slyší stále více Čechů: žloutenka typu A. Dva pacienti – Lukáš z Prahy a Veronika ze Středních Čech – otevřeně promluvili o svých zkušenostech s nemocí.
Úředníci na amerických ambasádách a konzulátech mají podrobněji prozkoumávat zdravotní stav žadatelů o dlouhodobá víza. Uvedly to agentura AP či stanice NPR. Úředníci mají prověřovat, zda žadatelé trpí například cukrovkou, onemocněním srdce či obezitou. Tito lidé by mohli mít problém vízum získat, pokud neprokáží, že mají vlastní prostředky na léčbu.
Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Když se na trh dostaly léky jako Ozempic či Mounjaro, určené původně k léčbě cukrovky a obezity, na internetu se po pár měsících začaly objevovat zprávy o ženách, které prý otěhotněly právě díky těmto látkám. Časem se tak zrodil pojem "Ozempic babies", tedy "Ozempiková miminka". Mohou injekce na hubnutí opravdu zvýšit šance na početí?
Obyčejné vyšetření očí by v budoucnu mohlo prozradit víc než jen to, jestli potřebujete nové brýle. Dokáže totiž napovědět, jak zdravé je vaše srdce a jak rychle biologicky stárnete.
Nemusíte ujít desítky kilometrů. Stačí pár tisíc kroků denně – a podle nových vědeckých poznatků to může znamenat rozdíl mezi zdravým stářím a předčasnou ztrátou paměti. Z několika aktuálních studií vyplývá, že i obyčejná chůze může oddálit projevy Alzheimerovy choroby a zároveň snížit riziko úmrtí, a to i u lidí s vysokým krevním tlakem.
Skoro všichni se s ním během života setkáme. Třem tisícům Čechů ale nadobro změní život: vyvolá u nich rakovinotvorné bujení. Řeč je o takzvaném papilomaviru (HPV), který může za nádory na děložním čípku, penisu nebo hltanu. "Celá tato skupina zhoubných tumorů by přitom nemusela vůbec existovat. Stačilo by, aby se lidé nechali proti těmto virům naočkovat," upozorňuje lékař Marián Hajdúch.
V Česku probíhá epidemie žloutenky typu A. Ohnisko nákazy je v hlavním městě. Poměrně rychle se lze nakazit například v hromadné dopravě. Do rodin pak nákazu šíří děti, které jsou bez příznaků. Největší rizikovou skupinou jsou ale bezdomovci. "Máme populaci, která je vůči hepatitidě A velmi vnímavá," vysvětluje pro Aktuálně.cz epidemiolog Roman Prymula.
Lékaři letos do konce září zachytili nejvíc případů lymské borreliózy od roku 1986, kdy počty začal sledovat Státní zdravotní ústav. Bylo jich 7994, loni za celý rok zhruba polovina, vyplývá ze statistik ústavu. Dalších téměř 600 lidí se nakazilo klíšťovou encefalitidou. Lékaři očekávají, že letošní počty mohou na podzim vzrůst ještě až o třetinu.
Měli jsme je za vymýcené, ony se ale vracejí. Řeč je o chorobách, jako je černý kašel či žloutenka. Česko každoročně sevře jedna nová epidemie. "Nejprve jsme tady měli RS viry a dětské zápaly plic, pak černý kašel a mykoplazmové infekce. Letos je tu hepatitida," říká epidemiolog Roman Prymula. Všímá si přitom toho, že se tyto vlny začaly častěji objevovat až po pandemii. "Může to souviset," míní.
Žloutenka, tedy virová hepatitida A, letos udeřila s nebývalou silou. „Nevím, kde jsem se nakazil. S nikým, kdo by měl žloutenku, jsem do kontaktu nepřišel. S lékařkou jsme se shodli, že asi v MHD, ale s jistotou to samozřejmě nevím,“ říká Honza z Prahy. Jeho případ potvrzuje, že už dávno neplatí, že se týká jen rizikových skupin. Jak se nákaze vyhnout?
V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí. Na sociální síti X o tom informovala hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé ČR na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí 21.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Jsou sice milosrdnější, šíří se ale velmi rychle. Současné covidové varianty nazvané Nimbus a Stratus putují Českem. Podle epidemiologa Romana Prymuly se vyznačují hlavně úpornou bolestí hlavy. V nemocnici ale kvůli nim skončí méně lidí. Očkovat se podle něj stále vyplatí - a to hlavně seniorům a chronicky nemocným.
Nová studie převrací tradiční pohled na Napoleonův katastrofální ústup z Ruska. Analýza DNA vojáků pohřbených v masovém hrobě u litevského Vilniusu vyvrací dlouholeté domněnky o hlavních příčinách zkázy Grande Armée.
Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění. Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat.
