V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí. Na sociální síti X o tom informovala hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé ČR na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí 21.
Demence – pojem, který ještě před pár desítkami let slyšel málokdo, se dnes týká čím dál více českých rodin. Stává se běžnou součástí stáří a v budoucnu bude případů pravděpodobně přibývat. Důvod? Na první pohled možná překvapivě pozitivní.
Když dědovi Martiny diagnostikovali alzheimera, pečovala o něj babička. Po její smrti ale začal Martinin vlastní boj. Opustila život v Praze, s láskou převzala péči, která ji ale postupně drtila. V paneláku bez výtahu a s neustálým rizikem čelila nejen dědečkově postupné ztrátě paměti, ale i paralyzující byrokracii. Odbornou péči zoufale potřebovali, ale systém je nechal čekat. Dva roky.
Jsou sice milosrdnější, šíří se ale velmi rychle. Současné covidové varianty nazvané Nimbus a Stratus putují Českem. Podle epidemiologa Romana Prymuly se vyznačují hlavně úpornou bolestí hlavy. V nemocnici ale kvůli nim skončí méně lidí. Očkovat se podle něj stále vyplatí - a to hlavně seniorům a chronicky nemocným.
Nová studie převrací tradiční pohled na Napoleonův katastrofální ústup z Ruska. Analýza DNA vojáků pohřbených v masovém hrobě u litevského Vilniusu vyvrací dlouholeté domněnky o hlavních příčinách zkázy Grande Armée.
Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění. Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat.
Na podzim se tradičně zvyšuje počet respiračních onemocnění. Vedle chřipky, která v Česku každoročně zasáhne více než milion lidí, se do popředí opět dostává i covid-19. Pacienti se často ptají, zda lze tyto dvě nemoci rozeznat jen podle příznaků. Podle praktických lékařů to ale jednoduché není.
S nastupujícím podzimem roste i počet případů covidu-19. Podle údajů ministerstva se v Česku za poslední dva týdny potvrdilo více než šest tisíc nákaz. Z aktuálních dat vyplývá, že většinu nových infekcí způsobuje varianta Stratus, která se šíří rychleji než předchozí mutace a kromě obvyklých respiračních potíží může vyvolávat i méně obvyklé příznaky.
Počet nakažených covidem-19 v Česku znovu stoupá. Jen za jediný den přibylo podle ministerstva zdravotnictví téměř tisíc nových případů. S tím jde ruku v ruce i zájem o testování. Podle dat Lékárna.cz vzrostl prodej antigenních testů za poslední dva týdny čtyřnásobně. Nejžádanější jsou domácí rychlotesty z nosu, které kromě covidu umí rozlišit i chřipku typu A a B.
Většina lidí nad ní mávne rukou. Přesto se dá označit za nenápadného zabijáka Čechů. Řeč je o chřipce, která má podle Státního zdravotního ústavu na svědomí až 1500 lidí ročně. To je třikrát víc životů, než kolik jich vyhasne při dopravních nehodách na silnicích. Jak ji poznat? Jak se proti ní bránit? A je chřipka nebezpečnější než její novodobý „soupeř“ covid-19? Pusťte si video s Petrem Šonkou.
„Už to fičí, letošní covidová sezona oficiálně začala,“ hodnotí vývoj posledních několika dnů epidemiolog Roman Prymula. Nakažených covidem-19 podle něj dramaticky přibývá, jen za týden jich lékaři zaznamenali 3803, což je víc než za celý srpen. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví. Ostatní viry prozatím "spí", jejich nástup se očekává až koncem podzimu.
Počty nakažených žloutenkou trhají rekordy. Do konce srpna jich lékaři napočítali 1348. To je víc než osminásobek oproti běžným letům, hlásí pracovníci Státního zdravotního ústavu. Celkem už na nemoc zemřelo 15 lidí. Jak se proti hepatitidě typu A chránit? Podívejte se na další díl pravidelného videoseriálu "Doktore, poraďte!" s lékařem Petrem Šonkou.
Do konce srpna lékaři v Česku zaznamenali 1348 případů žloutenky typu A, nakažených je ale pravděpodobně více. Nemoci podlehlo letos 15 osob, loni byla úmrtí dvě. Uvedl to Státní zdravotní ústav (SZÚ). Poslední podobně zvýšené výskyty infekce, označované jako nemoc špinavých rukou, zaznamenal ústav na konci 90. let minulého století.
Pacienta nemusí zabít jen zákeřná choroba, ale i léky. Stačí je špatně namíchat. A nejenom to. Problémy občas způsobí i přípravky, které lidé užívají správně. "Každý z nás je totiž vstřebává a odbourává trochu jinak – podle toho, co má napsané v DNA,“ říká farmaceut Josef Suchopár. V řadě zemí už proto pacienty před nasazením léků testují - zkoumají jejich genetickou výbavu. Uspoří tím i peníze.
Čechy zabíjí bůček a cigarety. Ukazují to data Eurostatu, podle nichž se Česko stále drží v první desítce zemí, kde se umírá hlavně na srdeční choroby. Podle posledních dat vezmou tyto nemoci život více než 40 tisícům místních obyvatel ročně. Jsou taky jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé skončí v nemocnicích - tvoří pětinu všech hospitalizací. Jak člověk pozná například infarkt?
Její larvy požírají živou tkáň teplokrevných živočichů. Obvykle jsou oběťmi hospodářská zvířata v tropech. Teď ale Spojené státy potvrdily první případ masožravého parazita u člověka. Stalo se tak po víc než čtyřiceti letech – a odborníci znovu zpozorněli.
Bývalý hráč amerického fotbalu na Manhattanu zastřelil čtyři lidi. Muž tvrdil, že trpí chronickou traumatickou encefalopatií, tedy onemocněním, jež postihuje hlavně sportovce, kteří dostávají údery do hlavy. Cílem vraha byly kanceláře největší americké fotbalové ligy. Většina lidí, u kterých onemocnění propukne, své zoufalství obrací proti sobě. Mnoho jich spáchá sebevraždu. Lék dosud není.
Ve městě Stargadr na severozápadě Polska byla u starší ženy diagnostikována cholera. Informují o tom polská média. Jde o první případ tohoto závažného onemocnění v zemi od roku 2019.
Supi, hyeny nebo žraloci. Tito nenápadní hrdinové přírody, kteří čistí planetu od zbytků mrtvých zvířat, teď alarmujícím tempem mizí. Jejich pokles dramaticky ovlivní nejen ekosystémy, ale i naše zdraví. Přibudou totiž nemoci, kvůli kterým může ročně zbytečně zemřít až sto tisíc lidí.
Zkraje se tváří jako chřipka. Zvýšená teplota, únava a nechutenství. Pak se ale přidá zežloutnutí očního bělma a kůže, tmavá moč a netypicky světlá stolice. Žloutenka vám může zkazit celé léto. Šíří se Českem i Evropou a rozhodně není problémem jen u lidí bez domova nebo drogově závislých. Mezi nakaženými je patrný trend šíření nákazy u dětí. Odborníci bijí na poplach a volají po prevenci.
