Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila ve středu sankce na dva soudce a dva prokurátory Mezinárodního trestního soudu (ICC). Podle agentury Reuters jde o odvetu za to, že tento tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu. ICC to označil za flagrantní.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že jeho země odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože je podle něj nyní zpolitizovaný. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jenž je právě na návštěvě v Budapešti navzdory zatykači, který na něj vydal ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové.
Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.
Francouzské prohlášení o imunitě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua před zatykačem Mezinárodního trestního soudu ve Francii bylo podle izraelského zdroje součástí požadavků Izraele během jednání o dohodě o příměří s Hizballáhem. Ve čtvrtek o tom informoval izraelský deník Haarec.
Po vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na Vladimira Putina loni v březnu se stal hlavní prokurátor tohoto soudu Karim Khan v Rusku nevítanou osobu. Ministerstvo vnitra vydalo příkaz k jeho zatčení, pokud vstoupí na ruské území. V pondělí jméno čtyřiapadesátiletého Skota znovu obletělo svět.
Ruský vůdce se na lavici obžalovaných v Haagu hned tak neobjeví, možná se tam neobjeví nikdy, ale ten strašný punc mu zůstane. A západním zemím bude připomínat, že nesmějí polevit v podpoře bité Ukrajiny.
Ačkoliv Rusko Mezinárodní trestní soud neuznává, česká velvyslankyně v Nizozemsku Kateřina Sequensová očekává, že velitelé jeho armády před soudem v Haagu jednou stanou. "To, že vyšetřování probíhá už nyní, je malý zázrak," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Sequensová, která je zároveň viceprezidentkou Shromáždění smluvních stran Mezinárodního trestního soudu.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se do dvou týdnů chystá do Haagu, kde bude jednat o podrobnostech ohledně postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Blažek to řekl před středečním jednáním vlády. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku.
„Miloševič taky nechtěl, ale zatím před soudem stanuli všichni. Putin by nebyl souzen sám, je to celý plán, který se teď na Ukrajině realizuje,” říká bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů. „Vypadá to, že k válečným zločinům dochází, ale s jistotou to říct nemůžu. Když zabloudí osamělá střela na sídliště, není to válečný zločin,” vysvětluje.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
Bývalý velitel súdánských milicí, jež se podílely na genocidě v Dárfúru, poprvé stanul před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. Alí Muhammad Alí Abdar Rahmán, který je obviněn z více než 50 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, byl k soudu převezen minulý týden po svém zatčení ve Středoafrické republice. Před soudcem vznesená obvinění označil za "lživá", uvedla agentura AP.
Mezinárodní trestní soud odmítl rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který povolil uložení ekonomických sankcí proti představitelům tribunálu, aby je odstrašil od případného vyšetřování amerických vojáků, zda se dopustili válečných zločinů v Afghánistánu.
Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce jmenoval Petra Angyalossyho, jeho jméno do poslední chvíle tajil. Výběrem je překvapena také ministryně spravedlnosti Marie Benešová, i ona navrhovala Fremra, prezidentův výběr ale respektuje.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pondělí shledal vinným z válečných zločinů někdejšího konžského povstalce Bosca Ntagandu, informovala agentura Reuters. Obžaloba obsahovala obvinění z vražd, znásilňování a verbování dětských vojáků. Kolik let Ntaganda stráví za mřížemi, soud rozhodne později. Podle agentury AP mu hrozí až doživotí.
Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton pohrozil soudu v Haagu sankcemi, pokud bude pokračovat vyšetřování údajných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.
Tvrzení keňské opozice, že data volební komise napadli hackeři, potvrdili zahraniční pozorovatelé EU. Zároveň ovšem prohlásili, že se hackerům výsledek voleb ovlivnit nepodařilo. Šéfka pozorovatelské mise však dodala, že regulérnost sčítání hlasů vyhodnotí pozorovatelé až ve své závěrečné zprávě. Podle předběžné bilance jasně vede prezident Kenyatta před lídrem opozice Railou Odingou. Jeho stoupenci vyšli proto do ulic a na několika místech země ve středu propukly nepokoje. Ve slumu v metropoli Nairobi zastřelila policie nejméně dvě osoby. Na jihovýchodě země strážníci podle agentury AFP zabili dva lidi, kteří napadli volební komisaře sčítající hlasy.
Keňani jdou v úterý hned třikrát hlasovat - k volbám parlamentním, guvernérským a prezidentským. Poslední jmenované jsou těmi nejsledovanějšími. Ve východoafrické zemi, která už zažila vlnu násilí po volbách v roce 2007, panuje napětí. To ještě posílila vražda Chrise Msanda, který měl na starosti elektronický volební systém, jenž měl zamezit podvodům během sčítání hlasů. Na volby tak kvůli strachu ze zmanipulování dohlíží stovky zahraničních pozorovatelů.
Členové lidskoprávní komise na Filipínách objevili v Manile tajnou vězeňskou celu, která byla důkladně ukrytá v budově policejní stanice. Tamní policisté v ní zadržovali 12 vězňů poté, co je zatkli kvůli údajnému užívání drog a obchodování s narkotiky. Zadržovaní uvedli, že v cele strávili asi týden a byli vystaveni i mučení. Podle policie ale přečkali v cele jedinou noc. Odhalení vězení jen zvyšuje strach z porušování lidských práv na Filipínách, ke kterému dochází v rámci tažení prezidenta Rodriga Duterteho proti drogovým zločinům.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pondělí odtajnil zatykač na bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky. Zatykač na Tuhamího Muhamada Chálida přitom vydal už před čtyřmi roky. Chálid je obžalován z mučení a dalších zločinů spáchaných během potlačování protestů proti vládě libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, informovala agentura AP. Soud oznámil, že Chálida chce zadržet kvůli čtyřem údajným zločinům proti lidskosti a třem válečným zločinům včetně mučení, pronásledování, krutého zacházení a urážek lidské důstojnosti. Mezinárodní zatykač byl jako důvěrný vydán už v dubnu 2013 a zveřejněn byl až nyní na žádost prokurátora Fatoua Bensoudy.
