Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pondělí shledal vinným z válečných zločinů někdejšího konžského povstalce Bosca Ntagandu, informovala agentura Reuters. Obžaloba obsahovala obvinění z vražd, znásilňování a verbování dětských vojáků. Kolik let Ntaganda stráví za mřížemi, soud rozhodne později. Podle agentury AP mu hrozí až doživotí.
Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton pohrozil soudu v Haagu sankcemi, pokud bude pokračovat vyšetřování údajných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.
Tvrzení keňské opozice, že data volební komise napadli hackeři, potvrdili zahraniční pozorovatelé EU. Zároveň ovšem prohlásili, že se hackerům výsledek voleb ovlivnit nepodařilo. Šéfka pozorovatelské mise však dodala, že regulérnost sčítání hlasů vyhodnotí pozorovatelé až ve své závěrečné zprávě. Podle předběžné bilance jasně vede prezident Kenyatta před lídrem opozice Railou Odingou. Jeho stoupenci vyšli proto do ulic a na několika místech země ve středu propukly nepokoje. Ve slumu v metropoli Nairobi zastřelila policie nejméně dvě osoby. Na jihovýchodě země strážníci podle agentury AFP zabili dva lidi, kteří napadli volební komisaře sčítající hlasy.
Keňani jdou v úterý hned třikrát hlasovat - k volbám parlamentním, guvernérským a prezidentským. Poslední jmenované jsou těmi nejsledovanějšími. Ve východoafrické zemi, která už zažila vlnu násilí po volbách v roce 2007, panuje napětí. To ještě posílila vražda Chrise Msanda, který měl na starosti elektronický volební systém, jenž měl zamezit podvodům během sčítání hlasů. Na volby tak kvůli strachu ze zmanipulování dohlíží stovky zahraničních pozorovatelů.
Členové lidskoprávní komise na Filipínách objevili v Manile tajnou vězeňskou celu, která byla důkladně ukrytá v budově policejní stanice. Tamní policisté v ní zadržovali 12 vězňů poté, co je zatkli kvůli údajnému užívání drog a obchodování s narkotiky. Zadržovaní uvedli, že v cele strávili asi týden a byli vystaveni i mučení. Podle policie ale přečkali v cele jedinou noc. Odhalení vězení jen zvyšuje strach z porušování lidských práv na Filipínách, ke kterému dochází v rámci tažení prezidenta Rodriga Duterteho proti drogovým zločinům.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pondělí odtajnil zatykač na bývalého šéfa libyjské kontrarozvědky. Zatykač na Tuhamího Muhamada Chálida přitom vydal už před čtyřmi roky. Chálid je obžalován z mučení a dalších zločinů spáchaných během potlačování protestů proti vládě libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, informovala agentura AP. Soud oznámil, že Chálida chce zadržet kvůli čtyřem údajným zločinům proti lidskosti a třem válečným zločinům včetně mučení, pronásledování, krutého zacházení a urážek lidské důstojnosti. Mezinárodní zatykač byl jako důvěrný vydán už v dubnu 2013 a zveřejněn byl až nyní na žádost prokurátora Fatoua Bensoudy.
Rusko nepřistoupí k takzvanému Římskému statutu – zakládající smlouvě Mezinárodního trestního soudu (ICC) v nizozemském Haagu. Prezident Vladimir Putin již podle agentury TASS příslušnou rezoluci podepsal. V reakci na podpis bude nyní ministerstvo zahraničí informovat úřad generálního tajemníka OSN, která ustavení tribunálu iniciovala. ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Soudí pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů a může také vydávat mezinárodní zatykače a předvolávat účastníky řízení. Pravomoce ICC kromě Ruska neuznávají například také Spojené státy, Čína nebo Izrael.
Situace na Krymu a v okolí Sevastopolu se rovná mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu, napsal ve své zprávě Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu. Ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem podle něj vypukl nejpozději 26. února 2014. Moskva ukrajinský autonomní poloostrov přes odpor Kyjeva i Západu začlenila do Ruské federace v březnu 2014. Od září má ICC pravomoci k vyšetřování trestných činů spáchaných v období od února 2014 v Donbasu a na Krymu, i když Ukrajina neuznává status ICC.
"Členové ozbrojených sil USA zřejmě podrobili nejméně 61 zadržených osob mučení, krutému zacházení, urážkám lidské důstojnosti na území Afghánistánu mezi 1. květnem 2003 a 31. prosincem 2014," uvádí se ve zprávě zveřejněné úřadem hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové.
Za zničení kulturních památek v Timbuktu, z nichž většina byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO, půjde malijský radikál Ahmad Mahdí Faki na devět let do vězení. Rozhodl o tom Mezinárodní trestní soud (ICC). Faki se v procesu k činu přiznal a projevil lítost. Je prvním členem radikální islámské skupiny, který stanul před ICC.
Ahmad Mahdí Faki přiznal, že se v létě 2012 podílel na ničení památek v malijském historickém skvostu Timbuktu, napsala agentura AFP. Radikál ze skupiny Ansar Dine, napojené na Al-Káidu, je prvním člověkem, který kvůli podobnému obvinění stanul před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů, a to podle haagské konvence z roku 1954.
Zpráva naznačuje, že nábor dětských vojáků se odehrál krátce poté, co Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání dalších 4000 příslušníků mírových sil do Jižního Súdánu. Mluvčí jihosúdánské armády řekl, že mladíci, kteří se přidávají k vojsku, tak činí dobrovolně. O nedávném náboru dětí prý neví.
Džihádistický vůdce Ahmad Mahdí Faki před Mezinárodním trestním soudem v Haagu čelí obvinění, že řídil ničení budov z patnáctého století a tisíců vzácných rukopisů během občanské války v africkém Mali, čímž se dopouštěl válečných zločinů. Na úterním prvním slyšení se rozhoduje především o tom, jestli je dost důkazů pro zahájení procesu. Pokud ano, půjde o přelom, protože doposud soudily ničení památek jen jednotlivé země.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vůbec poprvé soudí bývalou hlavu státu. Někdejší prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo se v Haagu zodpovídá ze zločinů proti Lidskosti. Podle prokuratury nese odpovědnost za zabíjení, znásilňování a svévolné věznění stoupenců svého politického soupeře a nynějšího prezidenta Alassana Ouattary, jehož se dopustil po prohraných volbách v roce 2010. Během pět měsíců trvajících nepokojů zemřely na 3000 lidí. Gbagbo ve čtvrtek jakoukoliv vinu odmítl. Obhájci ho už dříve označili za "obětního beránka".
Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) konstatoval, že loňský zásah proti demonstrantům na kyjevském Majdanu nelze kvalifikovat jako zločin proti lidskosti. Tribunál však v předběžném závěru zásah vládních bezpečnostních složek označil jako "nadměrný a bezohledný". "I když zásah podle našich úvah nelze pojmenovat jako zločin proti lidskosti, soud konstatuje, že k vážnému porušování lidských práv došlo," sdělila haagská žalobkyně Fatou Bensoudaová. Ačkoliv byla střelba ukrajinských bezpečnostních složek směřována proti civilnímu obyvatelstvu, soud zhodnotil, že neexistuje dostatek důkazů, že byla systematická a rozsáhlá, čímž by naplňovala rysy zločinů proti lidskosti.
Mezinárodní trestní soud (ICC) oznámil, že hodlá vyšetřovat válečný konflikt mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008, kde prý nejspíš došlo k válečným zločinům. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Případem se bude osobně zabývat žalobkyně ICC Fatou Bensouadová, která věří, že v tehdejším srpnovém ozbrojeném konfliktu došlo k válečným zločinům, uvedlo haagské sídlo mezinárodního soudu v prohlášení. Válka se vedla o proruské oblasti v Gruzii. Pětidenní ozbrojený konflikt skončil vítězstvím ruské armády. Poté separatistické provincie Abcházie a Jižní Osetie vyhlásily samostatnost, kterou uznalo jen Rusko a několik dalších málo zemí.
Mezinárodní trestní soud v Haagu zahájil řízení proti islámskému radikálovi za ničení historických památek v Mali v roce 2012. Ahmad Faki se měl podle obvinění podílet na ničení devíti mauzoleí a jedné z největších mešit Timbuktu. Toto město leží na staré saharské obchodní cestě a na vrcholu své slávy v 15. a 16. století bylo centrem islámské kultury a učenosti. Od roku 1988 je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů podle haagské konvence z roku 1954.
Pokud se informace potvrdí, půjde o další významné vítězství jednotek podporujících nyní v exilu žijícího prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího.
Izrael zahájil ofenzivu kvůli raketovým útokům Hamásu z Pásma Gazy. Boje skončily loni v srpnu příměřím, které je zatím dodržováno.
Umar Bašír opustil Jihoafrickou republiku, kde byl na jednání Africké unie. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru.
