Sedm mrtvých a deset zraněných. To je bilance jednoho z nejtragičtějších požárů v Česku, který ani po roce není dořešen. Když v noci v sobotu 11. ledna 2025 v mostecké restauraci U Kojota explodoval plyn z ohřívadel, na nelegální dřevěné terase popíjelo mnoho lidí. Policie nyní čeká na znalecké posudky, které pak poslouží k obžalobě viníků.
Nedělní teroristický útok na pláži Bondi Beach v Sydney má dalšího hrdinu. Je jím Reuven Morrison, který byl zastřelen, když se snažil „ochránit lidi, které miloval nejvíc“. Dvaašedesátiletý podnikatel a člen ultraortodoxní židovské komunity se podle videí na sociálních sítích snažil zastavit střelce Sajida Akrama holýma rukama. Sám přitom vražedný útok nepřežil.
Hromady lidských těl a obrovské stopy od krve. Brutální masakry civilistů v Súdánu jsou vidět i na satelitních snímcích. Jednotky rychlé podpory (RSF) tam v říjnu dobyly město Fašír. Krátce po útoku se do světa začala šířit videa, fotografie a svědectví přeživších o hromadných masakrech. Na probíhající násilnosti opakovaně upozorňují i mezinárodní organizace.
V létě 1764 se na kopcích francouzského Gévaudanu objevil vraždící stín. Během tří let zabila neznámá bestie až 124 lidí, většinou ženy a děti. Král vyslal armádu, elitní lovce i kněze s exorcismy – nic nepomohlo. Dobové svědectví mluvilo o monstru velikosti telete s ohnivou srstí, které unikalo střelcům a mělo nadpřirozenou inteligenci. Byl to vlkodlak? Exotické zvíře? Či sériový vrah v masce?
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze však nakonec možná vyplatí italská vláda.
Dron polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) v sobotu zabil nejméně 60 lidí v západosúdánském Dárfúru v uprchlickém centru ve městě Fášir v areálu univerzity. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na aktivisty, kteří koordinují pomoc a dokumentují zvěrstva páchaná během této války.
V listopadu 1957 se malé městečko Plainfield ve Wisconsinu otřáslo objevem, který navždy změnil americké vnímání zla. Tichý farmář Ed Gein, považovaný za neškodného podivína, skrýval v domě sbírku hrůz z lidských ostatků - misky z lebek, stínidla z kůže, korzety z ženských trupů. Inspiroval filmy Psycho, Texaský masakr motorovou pilou či Mlčení jehňátek. Toto je temný příběh monstra ze sousedství.
Kdyby si rodiče Waltra Urbana nepořídili domek s číslem popisným 348, nejspíš by z Postoloprt odešli do otcova rodiště v Německu. Jenže v Sudetech zůstali. Přesně před 80 lety se tak Waltrův otec stal jednou ze stovek obětí poválečného běsnění Čechů. A i když se o postoloprtském masakru v kasárnách dodnes mluví jako o největší evropské genocidě před Srebrenicí, ve městě je to stále zakázané téma.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
V ruském městě Mědnoje v Tverské oblasti nechaly úřady odstranit vojenské kříže z polských válečných hrobů. Na místě je asi šest tisíc ostatků padlých z takzvaného Katyňského masakru z let 1940 a 1941. Polákům se to nelíbí a proti odstranění se hlasitě ozvali. Není to přitom poprvé, co Rusko odstraňuje nepohodlné zmínky o své vlastní historii.
Ruské balistické střely zasáhly v neděli rušné centrum ukrajinského města Sumy, při nejtragičtějším útoku letošního roku zahynulo nejméně 34 lidí, včetně dvou dětí, dalších 117 bylo zraněno. Exploze poškodily 20 budov, mimo jiné univerzitu, obchody a bytové domy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za akt teroru a vyzval k silné mezinárodní reakci.
Události, které se odehrály mezi Poláky a Ukrajinci ve čtyřicátých letech minulého století, nepadají do zapomnění. Ani současný společný nepřítel Rusko staré hluboké šrámy z volyňské řeže a operace Visla úplně nezacelil.
Na počátku masakru, při kterém přišlo o život mezi 20 a 28 tisíci Tchajwanci, byly cigarety. Incident 28. února, jak se událostem z roku 1947 podle dne, kdy vypukly, přezdívá, byl desetiletí tabu. Ve středu si ostrované připomněli 77. výročí masakru.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
V brzkých ranních hodinách 16. března 1968 američtí vojáci začali pročesávat okolí vietnamské vesnice My Lai. Místo vojáků Vietkongu ale nacházeli civilisty, včetně dětí. Všechny zastřelili. Mnoho žen předtím znásilnili, zbili a některá těla i posmrtně zohavili. Nejhorší válečný zločin amerických jednotek z vietnamské války vyšel na povrch i díky dobovým fotografiím.
Za popírání katyňského masakru Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi - uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Verdikt není pravomocný.
„Vraždy sudetských Němců v Postoloprtech jsou pořád tabu. Češi mají rádi legraci, vyhýbají se tak nepříjemným věcem. Proto jsme chtěli, aby se téma znovu dostalo mezi lidi,” uvádí režisér Jakub Wehrenberg o novém dokumentu Postoloprty 1945 - česká odplata. „Zabili je jen proto, že byli Němci,” říká o události z června 1945, kdy čeští vojáci pozabíjeli bez soudu několik set německých civilistů.
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová, která v těchto dnech navštívila Tchaj-wan, nepopudila svými kroky Čínu poprvé. Reportérka agentury Assocaited Press vzpomíná na to, že Pelosiová protestovala proti komunistickému vedení země přímo v Číně.
Při válce na Ukrajině umírají v ruských řadách nejčastěji mladí muži z chudých částí země, uvádí analýza nezávislého serveru Mediazona. Jejich jednání může podle novináře Ondřeje Soukupa ovlivňovat právě to, že se v některých oblastech Ukrajiny poprvé setkali s vyspělou civilizací. "Nechci je omlouvat, to rozhodně ne, ale myslím si, že je to opravdu střet kultur," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
„Matkou hněvu je bezmoc. Profesionální vojáci s ní umí pracovat, ale nováček je častěji zahlcen pocitem hrůzy a cítí se ztracený. A od téhle bezmoci už je jen krůček k bezbřehé zuřivosti, kterou si pak vybije na komkoli,” míní vojenský psycholog Daniel Štrobl. „Záběry z Buči mě nepřekvapily a jen jsem čekal, kdy se něco takového objeví. Proč? Dost lidí si teď naštvu. Protože Rusko,” říká.
Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.
„Vidíme naprostou tragédii, ruské počínání na Ukrajině to ukazuje v jiném světle. Vypadá to jako cílená likvidace většího množství lidí,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč, který strávil několik týdnů v obléhaném Kyjevě. Reaguje na masakr v Buči, kde podle svědků i ukrajinských úřadů zabili ruští vojáci stovky civilistů. Těla ležela na ulicích a v masových hrobech. podle Ruska šlo o provokaci.
Obdivovatelka tehdy již nežijícího Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1962 pozoruje, jak sovětská moc drtí její dceru i dělnickou stávku. Nový film ruského režiséra Andreje Končalovského nazvaný Drazí soudruzi! vloni získal zvláštní cenu poroty na benátském festivalu, až teď ho promítají česká kina.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Spojené státy si připomínají 101 let od masakru v Tulse, který bývá označovaný jako jeden z nejhorších rasově motivovaných činů v dějinách země. Úřady se jej snažily dlouhá desetiletí zakrýt, zemřely při něm až tři stovky Afroameričanů.
