Reklama
Reklama

Masakr


Boháč: Je náročné pochopit, co vojáci v Buči udělali. Může to vyvolat větší agresi
Boháč: Je náročné pochopit, co vojáci v Buči udělali. Může to vyvolat větší agresi
Boháč: Je náročné pochopit, co vojáci v Buči udělali. Může to vyvolat větší agresi

Boháč: Je náročné pochopit, co vojáci v Buči udělali. Může to vyvolat větší agresi

„Vidíme naprostou tragédii, ruské počínání na Ukrajině to ukazuje v jiném světle. Vypadá to jako cílená likvidace většího množství lidí,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč, který strávil několik týdnů v obléhaném Kyjevě. Reaguje na masakr v Buči, kde podle svědků i ukrajinských úřadů zabili ruští vojáci stovky civilistů. Těla ležela na ulicích a v masových hrobech. podle Ruska šlo o provokaci.

Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 79 lety nacisté vypálili Ležáky
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 79 lety nacisté vypálili Ležáky
Jednorázové užití / Fotogalerie / Před 79 lety nacisté vypálili Ležáky

Foto: Ležáky před a po. Podívejte se na neznámé snímky z vypálené obce v barvách

Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.

Reklama
Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"
Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"
Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Foto: Před 81 lety zmasakrovali nacisté obyvatele Lidic. Jejich domovy "vymazali"

Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.

Očitý svědek
Očitý svědek
Očitý svědek

Nevím, neviděl, nepamatuji. Havelkův film vypráví o největším poválečném masakru

Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.

Masakry a boje v Karabachu neberou konce. O "Černou zahradu" válčí další generace
Masakry a boje v Karabachu neberou konce. O "Černou zahradu" válčí další generace
Masakry a boje v Karabachu neberou konce. O "Černou zahradu" válčí další generace

Masakry a boje v Karabachu neberou konce. O "Černou zahradu" válčí další generace

Válka na Kavkaze je nekonečná. Od konfliktu o Náhorní Karabach na začátku 90. let dorostla nová generace Arménů a Ázerbájdžánců, ale znovu stojí v zákopech a za houfnicemi či raketomety proti sobě. Před třemi nedělemi ázerbájdžánské letectvo a dělostřelectvo zaútočilo na Karabach, obyvatelé karabašské metropole Stěpanakertu se po čtvrtstoletí znovu schovávají před bombardováním do krytů.

Reklama
Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu
Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu
Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu

Masakr z jihu Čech jde do kin: Ten příběh mě šokoval, říká producent Krajiny ve stínu (2)

Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.

Jednorázové užití / Masakry a vypálené osady od nacistů v dubnu 1945
Jednorázové užití / Masakry a vypálené osady od nacistů v dubnu 1945
Jednorázové užití / Masakry a vypálené osady od nacistů v dubnu 1945

Foto: Teror nacistů na konci války. Masakry a vypálené osady komandy SS v dubnu 1945

Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.

Reklama
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst
Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.

Náměstí Nebeského klidu v Pekingu
Náměstí Nebeského klidu v Pekingu
Náměstí Nebeského klidu v Pekingu

Pod cenzurou. Číňané neznají ani fotku muže před tankem, masakr z roku 1989 je tabu

Před třiceti lety se v noci z třetího na čtvrtého června přihnaly k pekingskému náměstí Nebeského klidu tanky. Začaly rozhánět statisíce demonstrantů, kteří se zde od dubna zasazovali o demokratické reformy v zemi. Při krvavém zásahu podle odhadů zemřely tisíce lidí. V Číně je ale událost stále tabu, mlčí se o ní ve společnosti i politických kruzích, média v područí komunistické strany a přísné cenzury masakr zamlčují. "Ikonickou fotografii muže, který se s igelitkami v rukou postavil tankům, zná v Číně podle průzkumů jen patnáct ze sta studentů," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Denisa Hilbertová, expertka na moderní čínské dějiny z Masarykovy univerzity v Brně.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie/ Uběhlo 5 let od masakru na ukrajinském Majdanu / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie/ Uběhlo 5 let od masakru na ukrajinském Majdanu / ČTK
Jednorázové užití / Fotogalerie/ Uběhlo 5 let od masakru na ukrajinském Majdanu / ČTK

Obrazem: Masakr v Kyjevě. Ukrajina si připomíná střelbu do demonstrantů na Majdanu

Kyjev si době války připomíná deváté výročí jednoho z největších masakrů v novodobé historii země. Policejní jednotky Berkut postřílely 20. února 2014 na náměstí Majdan 48 demonstrantů, protestujících již řadu týdnů proti režimu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Většina pachatelů uprchla do Ruska. Dnes ruská vojska útočí na Donbase proti bránícím se ukrajinským silám.

Roman Huryk na Instytutské ulici
Roman Huryk na Instytutské ulici
Roman Huryk na Instytutské ulici

Foto: Při masakru pomáhal na raněným. Studenta Romana zastřelili policisté na Majdanu

Devatenáctiletý Roman Huryk patří k obětem krvavého masakru na Instytutské ulici v centru Kyjeva. Ukrajinští policisté tady před pěti lety zavraždili celkem 48 demonstrantů. "Říká se, že čas léčí. V tomhle případě to ale neplatí. Ta bolest z jeho krvavé smrti nikdy nezmizí, jen se s ní pomalu učíme žít," vzpomíná jeho matka Iryna Huryková a dodává trpce, že ani po pěti letech nebyl nikdo z pachatelů krvavého masakru v Kyjevě pravomocně potrestán.

Pláč nad jedné z obětí masakru na kyjevském Majdanu 20.2.2014.
Pláč nad jedné z obětí masakru na kyjevském Majdanu 20.2.2014.
Pláč nad jedné z obětí masakru na kyjevském Majdanu 20.2.2014.

Ta bolest nikdy nezmizí. Rodina vzpomíná na zavražděného ukrajinského hrdinu Majdanu

Ukrajina si připomíná desáté výročí začátku protestů na Majdanu, které vyvrcholily v únoru 2014 brutálním zásahem policejních jednotek Berkut, věrných prezidentu Viktorovi Janukovyčovi. V centru Kyjeva, na Instytutské ulici, tehdy zavraždily desítky proevropských demonstrantů. Deník Aktuálně.cz dříve popsal příběh jednoho z nich, devatenáctiletého Romana Huryka.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama