


Zabíjení i mučení. Co se děje v hlavách vojáků, kteří páchají zvěrstva?
Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.



Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.



„Vidíme naprostou tragédii, ruské počínání na Ukrajině to ukazuje v jiném světle. Vypadá to jako cílená likvidace většího množství lidí,” říká šéfredaktor Voxpot Vojtěch Boháč, který strávil několik týdnů v obléhaném Kyjevě. Reaguje na masakr v Buči, kde podle svědků i ukrajinských úřadů zabili ruští vojáci stovky civilistů. Těla ležela na ulicích a v masových hrobech. podle Ruska šlo o provokaci.



Obdivovatelka tehdy již nežijícího Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1962 pozoruje, jak sovětská moc drtí její dceru i dělnickou stávku. Nový film ruského režiséra Andreje Končalovského nazvaný Drazí soudruzi! vloni získal zvláštní cenu poroty na benátském festivalu, až teď ho promítají česká kina.



Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.



Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.



Spojené státy si připomínají 101 let od masakru v Tulse, který bývá označovaný jako jeden z nejhorších rasově motivovaných činů v dějinách země. Úřady se jej snažily dlouhá desetiletí zakrýt, zemřely při něm až tři stovky Afroameričanů.



Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.



Válka na Kavkaze je nekonečná. Od konfliktu o Náhorní Karabach na začátku 90. let dorostla nová generace Arménů a Ázerbájdžánců, ale znovu stojí v zákopech a za houfnicemi či raketomety proti sobě. Před třemi nedělemi ázerbájdžánské letectvo a dělostřelectvo zaútočilo na Karabach, obyvatelé karabašské metropole Stěpanakertu se po čtvrtstoletí znovu schovávají před bombardováním do krytů.



Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.



Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.



Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.



Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.



Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.



Před třiceti lety se v noci z třetího na čtvrtého června přihnaly k pekingskému náměstí Nebeského klidu tanky. Začaly rozhánět statisíce demonstrantů, kteří se zde od dubna zasazovali o demokratické reformy v zemi. Při krvavém zásahu podle odhadů zemřely tisíce lidí. V Číně je ale událost stále tabu, mlčí se o ní ve společnosti i politických kruzích, média v područí komunistické strany a přísné cenzury masakr zamlčují. "Ikonickou fotografii muže, který se s igelitkami v rukou postavil tankům, zná v Číně podle průzkumů jen patnáct ze sta studentů," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Denisa Hilbertová, expertka na moderní čínské dějiny z Masarykovy univerzity v Brně.



Již třetí sebevraždu v posledních dvou týdnech vyšetřuje policie v USA v souvislosti s masakry na tamních školách. Informovala o tom agentura Reuters. Policie v Newtownu v pondělí nalezla bez známek života Jeremyho Richmana, jehož šestiletá dcera byla jednou z dvaceti dětských obětí, které v roce 2012 zabil střelec Adam Lanza.



Na Novém Zélandu pochovali první dvě z padesátky obětí střelby ve dvou mešitách ve městě Christchurch. Pohřbu čtyřiačtyřicetiletého Chálida Mustafy a jeho patnáctiletého syna Hamzy, kteří do "nejbezpečnější zemi na světě" uprchli z válkou postižené Sýrie, se zúčastnily stovky truchlících, uvedla agentura AP.



"Začněme tuto párty," pronesl do kamery osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, nastartoval automobil a rozjel se do centra novozélanského města Christchurch.



Kyjev si době války připomíná deváté výročí jednoho z největších masakrů v novodobé historii země. Policejní jednotky Berkut postřílely 20. února 2014 na náměstí Majdan 48 demonstrantů, protestujících již řadu týdnů proti režimu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Většina pachatelů uprchla do Ruska. Dnes ruská vojska útočí na Donbase proti bránícím se ukrajinským silám.



Devatenáctiletý Roman Huryk patří k obětem krvavého masakru na Instytutské ulici v centru Kyjeva. Ukrajinští policisté tady před pěti lety zavraždili celkem 48 demonstrantů. "Říká se, že čas léčí. V tomhle případě to ale neplatí. Ta bolest z jeho krvavé smrti nikdy nezmizí, jen se s ní pomalu učíme žít," vzpomíná jeho matka Iryna Huryková a dodává trpce, že ani po pěti letech nebyl nikdo z pachatelů krvavého masakru v Kyjevě pravomocně potrestán.



Ukrajina si připomíná desáté výročí začátku protestů na Majdanu, které vyvrcholily v únoru 2014 brutálním zásahem policejních jednotek Berkut, věrných prezidentu Viktorovi Janukovyčovi. V centru Kyjeva, na Instytutské ulici, tehdy zavraždily desítky proevropských demonstrantů. Deník Aktuálně.cz dříve popsal příběh jednoho z nich, devatenáctiletého Romana Huryka.