Ženy velí smečce. Nesnáší odmlouvání

Neškrábej koberec, nečuchej k návštěvám, nevrč pořád. I tak vypadají povely dvou žen z Budějovic, které spojily život s chovem psí smečky. Jak tvrdí, šelmy mají vědět, kdo je doma pánem.
„V hierarchii musí být pán na prvním místě. Nesnáším, když někdo na psy žvatlá a šišlá a rozmazluje je. Pak mu přerostou přes hlavu,“ říká Radmila Hrbková, chovatelka čtyř černých pudlů středních. Když jim v zimě obleče červené svetry a projde se po nábřeží Malše, chodci se za nimi otáčejí.
Její psi jsou příbuzní. Sedmiletý samec Uni, desetiletá matka Atlanta a tříleté dcery Luisa a Lucka. Psí rodinu vede Atlanta, otec se jí podřizuje.
„Musí poznat moji autoritu,“ ukazuje Hrbková třeba pravidelné česání. Pejska silně stiskne a postaví na stůl. Zvíře jakoby ztuhne a nepohne ani ocasem. Žena má psí kadeřnictví. Stříhá hlavně pudly, ale neodmítne ani jiná plemena. „Ještě mě žádný nekousl. Když se začně moc ošívat, trochu mu zmáčknu krk a uberu kyslík. Pak drží jako beránek,“ popisuje drobná černovláska, která psy stříhá od svých dvanácti let. Víc psů najednou si drží už třicet roků. Podle ní se ve skupině lépe zvládají. Není s nimi tolik práce jako s jedináčkem. Sami se zabaví. Jedinou nevýhodou je, že musí po vycházce denně umývat šestnáct chlupatých nohou.
Smečka psů je pro Hrbkovou osudem. „Třeba se mě zeptejte, co na to říká můj manžel,“ nadhazuje otázku. „Utekl od nás před třiceti lety. Proč, to pořád nevím,“ odpovídá si vzápětí s úsměvem psí velitelka.
Vendulka Novotná, vůdkyně čtyř kníračů velkých, si rozsah působnosti jednou provždy vymezila s partnerem kynologem Vratislavem Petrů. Každý z nich si vybral ze své chovné stanice čtyři dospělé. Novotná má k tomu ještě dvě štěňata z jednoho vrhu. Na rozdíl od pudlů budí toto služební plemeno respekt. Žena stojí na vrcholu pomyslné pyramidy autority. Na druhém místě je opět fena.
„Není to tím, že ve psích smečkách vládne matriarchát. Prostě fena si tu pozici automaticky vydobyla. Ve skupině nemusí být vůdcem zrovna nejsilnější jedinec. Zpravidla nejchytřejší,“ vysvětluje chovatelka zákonitosti, které platí mezi zvířaty, ale i třeba v domácnostech mezi lidmi.
Také Novotná má zkušenosti, že na psy platí razantní přístup a důslednost. S partnerem vedou kurzy výcviku psů přivedených jejich pány. Ve skutečnosti ale cvičí hlavně chovatele psů. Mnozí z nich potřebují školení nejvíc.
„Psy taky stříhám. Jednou mi sem zákazník přivedl velkého knírače s tím, že je to zabiják. Že se od něho nemůže hnout, jinak že jsem do hodiny mrtvá. Poslala jsem muže pryč a nic se nestalo. Jen jsem psovi dala najevo, že se nebojím,“ říká cvičitelka. Pes podle obou žen najde ve smečce slabé místo. Za její členy pokládá i pána a jeho rodinu včetně dětí. Pokud mu doma dovolí třeba sedět na židli nebo na křesle a chovat se majetnicky, je to neštěstí pro všechny. Vůdcem všech je pak pes. Dlouho za ním třeba manželka nebo manžel, pak děti. „Jak je na tom smečka, se pozná i při venčení. Stává se mi hlavně ve Stromovce, že na moje psy, kteří jsou vycvičení, aby nikoho nenapadali, zaútočí jiný. Puštěný z vodítka. Jeho pán se při konfliktu k němu většinou nezná,“ stěžuje si Novotná.
Ačkoliv její smečka na ni nikdy ani nezavrčela, sílu zubů už poznala. „Napadal nás staford. Musela jsem je odtrhávat od sebe. Domů jsem přišla zkrvavená, jako by mě přejel náklaďák,“ popisuje žena, která se jinak nezalekne nikoho.