Ženský fotbal v regionu? To už dávno není jen třetiligová Blatná

Až proti sobě v sobotu odpoledne nastoupí v Blatné místní fotbalistky proti Příbrami, půjde o hodně. Bude hrát první tým s druhým o vedení v tabulce. Diváci nepřijdou o emoce, nasazení, pěkné akce, tvrdé souboje i chyby, které možná rozhodnou.
Zápas bude mít všechny atributy, kterými fotbal lidi baví. Jenže tenhle se nebude těšit takovému zájmu, jako mužský o několik hodin dříve v Písku. A přitom to budou obě třetí ligy.
I když se ženský fotbal v posledních letech v Česku rozvíjí, mužskému se zatím v pozornosti nevyrovná. A dost možná je to leckdy škoda.
„Trénovat ženy je jiné, než trénovat muže,“ říká Ludvík Pišinger, který vede druhým rokem ženský tým v Blatné. Loni s ním skončil na druhém místě a letos je zatím první.
Jako trenér působil u mládeže, a když mu kamarádka nabídla trénovat ženy v Blatné, přijal. Dojíždí z Písku jednou týdně na tréninky a o víkendech k zápasům.
„Co se týče fotbalových dovedností, taktiky, fyzičky nebo práce s balonem, jsou na tom ženy hůř,“ popisuje Pišinger. Na druhou stranu na nich ocenil jejich nasazení, bojovnost a zarputilost. „Ta je vyšší než v mužských soutěžích,“ dodává kouč.
Blatná byla po dlouhou dobu centrem fotbalu nejen na Strakonicku, ale také v celých jižních Čechách. „Jsem tu asi dvacet let,“ říká jedna z hráček Monika Mlíčková. Je z Plzně, a když přišla do Blatné, už se tam pár let ženský fotbal hrál. Dnes je jí pětatřicet a přes angažmá v Plzni se do Blatné zase vrátila.
Ze začátku devadesátých let hrála Blatná druhou ligu. Byla to druhá nejvyšší a zároveň nejnižší soutěž. Víc jich nebylo. Ve druhé lize nastupovalo také Roudné z Českobudějovicka. Dokázalo postoupit výš, ale po roce se družstvo rozpadlo. Blatná naopak vydržela. „Řekla bych, že to Roudné dost finančně i hráčsky vyčerpalo,“ vrací se do minulosti Mlíčková. Bývalo obvyklé, že v týmu byly dvě šikovné hráčky, které ostatní táhly. Pražská Sparta nebo Slavia pak nadějné fotbalistky periferním klubům přebraly.
Dlouho byly v republice jen dvě ligy. Před pár lety došlo k reorganizaci a vznikly už tři soutěže. Blatná mohla zůstat ve druhé lize, ale kvůli hráčským a finančním možnostem zvolily tamní fotbalistky variantu třetí nejvyšší soutěže. Hrají na špici. Fotbal je baví, méně cestují, a když se některé z nich daří, může odejít do vyšší soutěže.
To je i případ fotbalistky roku 2009 Petry Divišové. Rodačka ze Strakonic začala hrát v Blatné. Dostala se do Německa, a když se vrátila, zlákala ji pražská Slavia, která o ni dlouhodobě stála. Nyní je základním pilířem reprezentace.
Když začínala před dvaceti lety s fotbalem Monika Mlíčková, Blatná byla jednou z mála možností. Dnes je úroveň ženského fotbalu mnohem vyšší. „Vzrůstá nejen v regionu Strakonicka a Písecka, ale zároveň i v celých jižních Čechách,“ míní trenér Radovan Koleš, který vede ženy v Protivíně. Na ženském fotbale se mu líbí především to, že je mnohem čistší než ten mužský, bez nějakých zákulisních intrik.
V minulosti ženy buď začínaly s fotbalem úplně v patnácti letech nebo přecházely do žen z chlapeckých žákovských kategorií. V dorostu už s chlapci hrát nesměly.
Dnes je to jiné. Existují vlastní ženské mládežnické týmy. V jižních Čechách pracují s malými fotbalistkami jen v Protivíně. „Máme jich zhruba devět. Trénují, ale nehrají žádnou soutěž,“ vysvětluje Koleš. „K nám chodí hráčky z celého regionu,“ vypočítával Ludvík Pišinger. V týmu jsou fotbalistky ze Strakonicka, Písecka nebo i z Plzně. Dívčí mládež však Blatná nemá. „Stává se, že některé holky začínají od nuly v patnácti letech a pak se to prostě musí naučit,“ popisuje Mlíčková. Ovšem je i dost těch, které přijdou a fotbal umí. V současné době má kádr Blatné necelou dvacítku hráček, což je slušné číslo.
V jižních Čechách vznikl nedávno krajský přebor žen. Jediný krajský přebor v republice se přes počáteční obavy fotbalových orgánů těší slušné úrovni. Vedle Borovan, Kaplice, Tábora a Kolodějí nad Lužnící ho hrají také v Protivíně.
A nevedou si špatně. „Na vyšší soutěž jsme neměly finance, ale holky chtějí hrát. Příští rok budeme ještě lepší,“ říká Radovan Koleš.
Kromě Protivína vznikl fotbalový ženský tým také v Miroticích, a když se dokáže ustálit, rád by se podle Pišingera do přeboru přihlásil v následujícím roce. Podobné je to v Lažištích na Prachaticku nebo v Jindřichově Hradci.
Ovšem faktem zůstává, že Blatná je zatím stále nad ostatními. „Když se zakládal krajský přebor, mohly jsme ho hrát,“ míní Mlíčková. Její tým však v přátelském zápase porazil vedoucí Borovany o osm gólů. Ty zase poráží podobným způsobem většinu týmů ve své soutěži.
„To nám nic nedá,“ dodává hráčka. Proto bude Blatná dál čnít nad ostatními jihočeskými celky, ale možná ji zanedlouho některý dožene.