Zastávky nevidí. Ale zná je zpaměti

Obyčejné vystupování z autobusů městské hromadné dopravy komplikuje nevidomým manželům Mayerovým z Klatov cestu městem.

Hodinky, u kterých čas zjistí pohmatem na ručičky. Počítač s hlasovým výstupem. Mobilní telefon, který hlasem přečte vše, co je na jeho displeji. Ale hlavně bílá hůl. To jsou jen některé pomůcky, bez kterých se Jiří Mayer a jeho žena Emília z Klatov neobejdou. Od narození jsou totiž nevidomí.

A tak zatímco jiní postavený reklamní poutač na chodníku vidí a včas se vyhnou, pro ně se stává nečekanou překážkou. Stejně tak to je s neohraničenými zahrádkami u restaurací nebo s přenosnými dopravními značkami, které silničáři dočasně rozmístí kvůli opravě komunikace. „Musím ale říct, že Klatované jsou k nám vstřícní a v řadě situací nám ochotně pomáhají,“ chválí spoluobčany Jiří Mayer. S oběma manželi jsme se sešli v masérně na náměstí Míru. Tu si zde za přispění klatovského úřadu práce před rokem a půl Emília Mayerová vybudovala. I ona je v Klatovech spokojená.

Návrat do Klatov

Až do roku 2006 byl Jiří Mayer předsedou klatovské oblastní odbočky Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých sdružující lidi se zrakovým postižením. Pak se však z města odstěhoval. Protože se po jeho odchodu této funkce nikdo nechtěl ujmout, byla odbočka zrušena a ani v současné době ji nikdo neobnovil. „Když je nezájem, nedá se nic dělat. Kdyby se ale mezi zrakově postiženými našli lidé, kteří by se chtěli nejen společně scházet, ale také se na práci odbočky aktivně podílet, nic nebrání tomu, abychom její činnost znovu obnovili,“ vysvětluje Jiří Mayer, který se po necelém roce od svého odchodu do Klatov opět vrátil. Společnost manželům Mayerovým dělá i zlatý retrívr Heran.

„Je mu čtrnáct let, takže nás už nevodí, ale ještě pořád rád chodí na procházky a běhá pro míček,“ říká o čtyřnohém členovi rodiny Emília Mayerová. Bez celé řady pomůcek si manželé Mayerovi už svůj život neumějí představit. Jednou z nich je počítač. „Ovládáme jej pomocí hlasového nebo hmatového výstupu, to znamená, že nám počítač hlasem přečte vše, co je na jeho obrazovce, případně se text pomocí Braillova písma zobrazí na tzv. braillském řádku a čteme jej hmatem. Můžeme tak pracovat nejen s internetem, ale i třeba naskenovat a přečíst si běžnou knížku.

Spoustu knih, od beletrie až po odbornou literaturu, si také můžeme stahovat ze speciálních webových stránek pro zrakově postižené. Díky počítači se pro nás také výrazně zjednodušil písemný styk s veřejností. Proti minulosti, kdy jsme se v základní škole pro nevidomé učili psát popaměti na kancelářském psacím stroji, ale text jsme si nemohli po sobě přečíst a tedy ani opravit, je to obrovský posun kupředu,“ srovnává minulost se současností Mayer.

Když je problém

I při samostatném pohybu nevidomých stále více napomáhá technika. „Například zvukové majáčky. Fungují tak, že pokud mám u sebe vysílačku, rozezní se po zmáčknutí příslušného tlačítka majáček umístěný třeba nad vchodem do budovy a já poznám, kudy mám jít dovnitř,“ popisuje nevidomý muž. Některé majáčky jsou vybaveny i hlasovou frází oznamující důležitá místa v budově. V Klatovech je takto zatím vybavena jen budova hlavní pošty.

„Majáček bychom uvítali třeba nad vchodem haly vlakového nádraží. Když pospíchám na vlak a po výstupu z autobusu MHD dlouho hledám vchod do haly, tiše závidím těm městům, jejichž nádraží už majáčky vybavena jsou,“ říká Jiří Mayer. „V Klatovech zatím, bohužel, nenajdete ani autobusy MHD vybavené povelovou soupravou pro nevidomé, která se ovládá stejnou vysílačkou jako zmíněné majáčky a sdělí nám číslo a směr přijíždějícího autobusu. Stejně tak nám, ale i všem našim nejen nevidomým známým, kteří k nám přijíždějí na návštěvu, chybí hlášení zastávek v autobusech MHD, na které jsou zvyklí už z řady měst. Já ale stále věřím, že i toho v budoucnu docílíme,“ dodal Jiří Mayer.

Vyzkoušeli jsme si to

Sedmička si vyzkoušela, jak takový majáček na budově hlavní pošty v Klatovech funguje. O spolupráci musela požádat Jiřího Mayera, který vysílačkou uvedl hlásicí zařízení do chodu. Příjemný ženský hlas ohlásí, že se nevidomý blíží k budově hlavní pošty. K hlavním dveřím se dostane po zdolání dvou schodů. Poté musí po vodicí liště absolvovat ještě dalších pět schodů. Odtud jej opět vodicí lišta navede až k jedné z přepážek.

Články z jiných titulů