Z porodnice k záchrance. Ta mě motivuje

V primářském křesle na jihlavské záchrance sedí Tomáš Vaňatka teprve měsíc. Fakt, že nahradil primáře Miroslava Havlíka, který záchranáře vedl sedm let, vzbudil ve městě emoce. Nový šéf záchranky ale lidi uklidňuje. V Jihlavě toho kromě zajištění většího počtu kurzů pro záchranáře moc měnit nechce.

Dřív jste pracoval jako gynekolog-porodník. Jak jste se dostal k záchranářům?

Od roku 1994 jsem působil na gynekologicko-porodnickém oddělení v ivančické nemocnici. Po čtyřech letech jsem kromě toho začal jezdit také jako externí lékař na záchrance. Takhle jsem to dělal až do roku 2005, kdy jsem v nemocnici skončil, protože jsem se chtěl víc věnovat oboru urgentní medicíny. Od března téhož roku jsem nastoupil na záchranku v Pelhřimově.

Proč taková změna?

Časem mě mrzelo, že jsem si vybral zrovna gynekologii a porodnictví. Ale když se něčemu tak dlouho věnujete, je už velmi těžké přejít na jiný obor. I když mě práce na gynekologii bavila, měl jsem postupem času pocit, že je rutinní. Příjem, vypsání papírů, propuštění, operace, kde už jsem měl určitou zručnost a znovu to samé. Necítil jsem, že se mohu někam posunout.

Jak se na váš přerod z gynekologa v záchranáře dívali kolegové?

Mysleli si, že jsem totální blázen. Byl jsem zástupcem primáře na oddělení a měl jsem obrovskou klientelu. Divili se, proč chci toto všechno opustit. Snažil jsem se jim vysvětlit, že chci dokázat ještě něco jiného a věnovat se také vzdělávání. Služby na porodním sále chci mít ale i nadále.

Jak se díváte na emoce, které se rozvířily kolem vašeho zvolení? Ozývají se hlasy, že primář Havlík musel skončit kvůli tomu, že se stal zastupitelem za TOP 09.

Když vypsali konkurz na primáře, bral jsem to tak, že řada lidí mého ražení do něj půjde a bude tam představovat své osobní vize a plány, jak by měla jihlavská záchranka fungovat dál. Mým plánem je vybudovat tu krajské centrum pro záchranáře. Byl jsem jediný, kdo se na toto místo hlásil a nebyl doposud primářem. Vzbudilo to velké vášně. Byl jsem nemile překvapený, že za tím někdo vidí politiku. Jsem zásadně nestranický a angažovat se v politice není mým snem.

Co vás na práci lékaře-záchranáře baví?

Baví mě na tom to, že můžu v terénu plně dokázat svoji zodpovědnost. Jsem tam v tu chvíli jen se záchranářem a řidičem. Je to malá týmová práce. Musím projevit určitou schopnost komunikace s posádkou, musím se rychle rozhodnout jak postupovat a hned to také provést. Setkávám se stále s novými lidmi a prostředím. Pořád mě to nutí jít dál a načerpávat nové zkušenosti.

Co byste chtěl na jihlavské záchrance změnit?

Výrazně měnit bych nechtěl nic. Máme tu vynikající lékaře, záchranáře i řidiče. Jediné, co bych chtěl víc dělat, je vzdělávání záchranářů.