Výčepy 1989: pivo za 2,50

Alespoň jednu jistotu měli obyvatelé Gottwaldova v osmdesátých letech. Dostatečný výběr restaurací a hospod. Možností měli lidé ve městě řadu a hojně jich využívali. Mezi nejvyhlášenější patřila Tržnice. „Tam, kde je nyní restaurace Devítka, byl velký prostor, který byl rozdělený na dvě části – kuřáckou i nekuřáckou,“ říká Vladimír Goňa.

Velkovýkrmna v Tržnici

Tržnici lidé vyhledávali také kvůli výběru jídel. „Byla to s nadsázkou řečeno velkovýkrmna. Člověk si vzal tácek, vybíral a na konci platil. Chodily tam stovky lidí, kteří si mohli vybrat až z patnácti jídel,“ říká Goňa.
Svůj prostor měli v Tržnici také pivaři, kteří si mohli sami čepovat. „Zmáčklo se tlačítko na stroji a natekly čtyři deci,“ dodává Vladimír Goňa. Muzikant Karel Markytán vzpomíná na oblíbenou trasu zlínských mladíků mezi tančírnami, které se říkalo opičí dráha. „Nejdřív jsme se posilnili ve vinárně U Slunce na náměstí, a pak vyrazili na lov holek po tanečních kavárnách Avion, U Malotů a v hotelu Moskva,“ dodává Markytán.
Velmi navštěvovaná byla i Záložna, jejíž historická fasáda dnes tvoří čelní stěnu nákupního centra Zlaté jablko. „Tam se chodilo na jídlo a především na výborné pivo Přerov za 2,50,“ poznamenal další obyvatel Zlína Jan Prokop. Vyhlášená byla i hospoda u Máců. „Na prvního máje tam byla vždycky otevřená zahrádka a při průvodech bylo narváno,“ vzpomíná Goňa.

Rvačky? U Turečků

Zlínskému fotografovi Dušanu Tománkovi bylo v roce 1989 pouze šestnáct, ovšem výjimečně na pivo zašel. „V hospodě Chlum nad Loukama mi vždycky bez problémů nalili, čepovali Přerov. Byla to výletní hospoda, v osmdesátých letech tam měl Pepa Nos ilegální koncert,“ líčí Tománek. A kde nejčastěji docházelo k různým půtkám a rvačkám? „To bylo jednoznačně U Turečků, tam s nadsázkou tekla krev pravidelně. Vždycky se někdo serval,“ říká Hana Benešová, která proto raději chodila do Pivnice naproti Domu zeleniny. „Stoly byly v bývalém divadelním sálu. Byla to správná putyka, chlapi tam plivali přímo na zem,“ popisuje Benešová.