Vidět Štíra? Pro astronomku radost

Sedmačtyřicetiletá Jana Jirků má to štěstí, že zaměstnání je také jejím koníčkem. Už v pubertě jí přirostla jindřichohradecká hvězdárna k srdci natolik, že v ní začala později pracovat. Na začátku devadesátých let ale musela hvězdárnu s kolegy tvrdě bránit, hrozilo jí totiž zrušení. Teď je o pozorování nebe naopak takový zájem, že přemýšlí, jak získat peníze, aby ji zvětšili.
Astronomka je druhá z hradeckých osobností, která se v letním seriálu Sedmičky podělí o svých sedm radostí.

1. Zdraví

To musím ovšem zaklepat. Teď je všechno v pořádku, ale v poslední době nám nebylo zdraví v rodině moc přáno. Když pak člověk jde po ulici a vidí vývěsku pohřební služby, tak by si měl říct: Zaplať pánbůh, že tam nikdo nejsme. Z vlastního zdraví a ze zdraví svých blízkých by měl mít radost každý.

2. Spokojenost

Byla bych ráda, kdyby byl člověk spokojený vždycky, ale někdy to bývá nahnuté a pak na člověka čeká jedno zakopnutí za druhým. Já jsem teď ale spokojená. Dělá mi radost, že je o hvězdárnu zájem. Zastavují se tu i lidé odjinud. Najdou si nás na internetu a přijedou. Když pak vidím, jak odcházejí nadšení z toho, že takový přístup a vybavení ani nečekali, mám radost. Dokážou ocenit, že jim nezavřeme hvězdárnu v jedenáct večer, kdy máme zavírací dobu, ale necháme je dívat se na hvězdy třeba ještě dlouho přes půlnoc. Minulý pátek odcházeli poslední lidé až před jednou hodinou ráno.

3. Vyřešený problém

I když jde o zdánlivou maličkost, tak je moc důležité, když se problémy vyřeší. Ať už jde o cokoliv. Co se týká práce, tak by mě potěšilo, kdyby se podařilo zvětšit prostory místnosti na promítání a postavit druhou kupoli. Když přijede plný autobus, tak musíme skupinu dělit na dvě party. Nejdražší ale bude přestavba, vybavení pro astronomy na dobré úrovni už dnes tak drahé není.

4. Počasí

Co může astronoma potěšit víc než dobré počasí? Pokud je totiž po deštích, tak se drží nad obzorem opar a to pro nás není moc dobré. Já mám hrozně ráda souhvězdí Štíra. I když není v naší zeměpisné šířce vidět celé, tak ho ráda pozoruji. Jsou tam totiž nádherné mlhoviny a hvězdokupy. Na pozorování je krásné i sluníčko. A navíc, když je dlouho škaredě, tak je na lidech vidět, jak ho potřebují.

5. Hvězdárna

Vzpomínám si na rok 1986. Tehdy letěla Halleyova kometa, která je k vidění jen jednou za pětasedmdesát let. Sem na hvězdárnu přišli dva staříci, kteří jeden druhému pomáhali na žebřík, jen aby ji viděli. Měli to štěstí, že přišli pozorovat už podruhé. To se každému nepoštěstí. Vždycky mám radost, když se sem lidé hrnou.

6. Spánek

Když si můžu přispat tak alespoň do půl desáté, jsem šťastná. Kvůli své profesi jsem nastavená tak, že dřív než v devět hodin nevstanu. Je to samozřejmě způsobené tím, že ponocuji. Vždycky říkám, že astronom, který chodí spát brzo, je na houby. Už se mi dlouhou dobu nestalo, abych šla spát před půlnocí. Ten, kdo mi ranní spánek závidí, by si měl uvědomit, že když večer usne u televizních zpráv, tak mě tou dobou ještě čeká několik hodin v práci. Na noci je nádherné, že zvuky zní tak nějak jinak. Je klid, ticho a ani telefony nezvoní. Já bych vůbec mohla fungovat v noci, k mojí smůle ale v tu dobu nefungují ani banky ani další věci.

7. Parkování

Jsem opravdu šťastná, když přijedu před dům a najdu volné místo na zaparkování. Je nepříjemné, když musím tahat tašky s nákupem z velké dálky. Když jsme se před dvaceti lety stěhovali, tak byly v ulici tři auta a z toho bylo jedno naše. Teď je jich tolik, že najít volné místo je malý zázrak.

Jana Jirků

Narodila se před sedmačtyřiceti lety v Hradci
Vystudovala speciální pedagogiku
Nyní vede Hvězdárnu prof. Františka Nušla
Nemá ráda intrikánství a také, když si lidé nepomáhají