V hotelu, který ovládl architekt
Zatímco venku za okny lázeňského hotelu St. Joseph Royal Regent se už rozprostírá tma, prsty masérky Zdeňky Hegerové se noří do šíje redaktora Sedmičky. „Netlačím moc?“ ptá se. Odpověď ji uklidní. „Kdy jste byl naposled na masáži?“ zjišťuje masérka dál, zatímco mne ramena. „To už je hodně dávno,“ dozví se od redaktora, který nahlížel pod pokličku nového karlovarského hotelu.
Hotelu, který má letos z devadesáti procent obsazená lůžka, a tím zřejmě nejvyšší vytížení mezi desítkami hotelů v Karlových Varech.
„Kromě dobrého produktu a kvalitního marketingu se na tom výrazně podílí i naše zaváděcí ceny. Příští rok už je zvedneme,“ vysvětluje úspěch nováčka mezi lázeňskými hotely jeho generální ředitel Jan Motlík. Muž, kterému Asociace hotelů a restaurací České republiky udělila před pár dny titul Hoteliér roku Karlovarského kraje.
Bazén ke hvězdám
Hotel St. Joseph Royal Regent se od jiných liší například tím, že je celý nekuřácký. Tedy až na výjimku. Jediné místo, kde hosté mohou nerušeně vdechovat nikotin, je lobby bar u vstupní haly. Kuřáků v něm ale ve středu večer bylo poskrovnu. „Jdeme se současným trendem evropského lázeňství,“ komentuje Jan Motlík tuto zvláštnost.
Chloubou hotelu, který vznikl na místě bývalého lázeňského domu pro kněze, je velký bazén v posledním patře budovy. S protiproudem a vodopády. Co ho však dělá pro hosty ještě zajímavějším, je možnost pozorovat jeho proskleným stropem nebo stěnami oblohu i okolní přírodu.
Anebo z terasy, která se kolem patnáct metrů dlouhého bazénu obtáčí.
„Je odtud mimořádná vyhlídka na Karlovy Vary. Od Diany až po Krušné hory. Podobný výhled si mohou dopřát snad už jen hosté Thermalu,“ ukazuje hoteliér roku na osvětlené město.
Perlu hotelu, jak o bazénu mluví zaměstnanci, hosté využívají ve velké míře. Ze zhruba sto čtyřiceti klientů na pokojích se do něj denně ponoří stovka lidí.
„Podle mých zkušeností je to extrémní vytíženost. Dosud jsem byl svědkem spíš toho, že hotel měl bazén za spoustu peněz, ale bazén zel prázdnotou,“ komentuje zájem Motlík. Když host obtěžkaný kufry vstoupí do hotelu, rozprostře se před ním široký světlý prostor, kterému vévodí bílá s olivově zelenou a bledě červenou barvou, často doplňovaná sklem.
Pod stropem visí bílé lustry, moderní designérská práce. Stěny zdobí obrazy od jediného autora. Myšlenka i provedení jsou dílem jednoho z pražských architektonických studií.
Pán prostoru
„Architekt koncepčně uchopil celý prostor hotelu a jeho interiér dotvořil do posledního detailu. Všechno má jednu linii, dokonce i výtvarná díla,“ zdůrazňuje Motlík.
Právě na architektonickou koncepci a design je nejvíc pyšný. Konkrétně na jednotný a vzdušný styl. I proto o interiéru hotelu dlouho hovoří.
„Všechno tady navrhl nebo odsouhlasil architekt. Výzdobu, obrazy, květináče. Je to jeden z mála případů, kdy architekt může říct: Tak tohle je moje vizitka, to jsem udělal já. Nikdo mu do práce nemluvil,“ říká hoteliér roku.
Zajímavá je už samotná vstupní hala, kde si host rychle vytvoří první dojem. „Naši klienti interiér skutečně velmi chválí. Taková architektonická čistota v moderním designovém stylu ve Varech není,“ myslí si Jan Motlík. I proto, že styl, který hosté v hale u recepce spatří, se vine přes všechna patra třeba až k poslední klice u koupelny na posledním pokoji. A v rámci jednotné linie ho doplňují i ručníky nebo župany, ve kterých hosté chodí na procedury.
Cena, kterou ředitel hotelu St. Joseph Royal Regent obdržel, ale podle jeho slov nepatří jenom jemu. „Je to ocenění celého našeho týmu. Nic míň a nic víc,“ říká Jan Motlík.
