Toulat se dá i v čase minulém
Přerov / Projít se minulostí Přerova a zastavit se třeba „na kus řeči“ ve středověké společnosti nabízí akce Toulky přerovskou minulostí. Začne 9. června a potrvá do konce srpna. Díky ní ožije kolébka přerovské historie, Horní náměstí.
„Výstavu v Galerii města Přerova zahájí 9. června v devět hodin ráno první ročník semináře Historický Přerov I. Nepůjde ale jen o odborné semináře historiků a archeologů. Mohou přijít i lidé, kteří se zajímají o dějiny Přerova a chtějí si více otevřít své historické obzory,“ uvedl kurátor výstavy Karel Žurek.
Na samotné výstavě v městské galerii pak lidé od 10. června uvidí třeba významné archeologické nálezy, dozvědí se více o vývoji středověkého města a jeho opevnění, nahlédnou do dokumentů o budování zámku, do kopií zažloutlých plánků, letitých map i dobových fotografií.
Každý měsíc představení
Součástí akce Toulky přerovskou minulostí bude i slavnostní otevření nové letní divadelní scény u zámku. „Prvním představením mezi hradbami bude koncert středověké hudby v moderním kabátu s titulem Pijácké mravy aneb Když se krčma baví v podání brněnského souboru Quanti Minoris,“ popsala Lada Galová z Galerie města Přerova.
Na toto představení mohou lidé přijít v pátek 9. června o půl osmé večer a další hry u přerovského zámku uvidí v pravidelných intervalech. „Představení tu bude vždy druhý čtvrtek v měsíci až do září,“ doplnil přerovský primátor Jiří Lajtoch.
Na návštěvníky, kteří se přijdou „toulat přerovskou minulostí“, čeká navíc řada atraktivních nabídek. Třeba soutěž zaměřená na přerovskou historii v literatuře nebo komentované prohlídky Horního náměstí se zastaveními u památkově chráněných domů. Novinkou bude i odhalení kované plastiky Donna con Velo z dílny italského umělce Maria Converia v Galerii města Přerova.
Velký letní projekt vznikl při příležitosti 755. výročí povýšení Přerova na královské město. Zrodil se v hlavě přerovského historika Karla Žurka a návštěvníci se na Horním náměstí setkají nejen s ním, ale i s archeology Zdeňkem Schenkem, Janem Mikulíkem, Alešem Drechslerem či ředitelem archivu a znalcem středověku Jiřím Lapáčkem.
