Terezín bez vojáků chátrá. Nahoru se chce dostat přes UNESCO
Malá Praha, tak kdysi místní říkali Terezínu. Dnes o něm mluví jako o mrtvém městě. „Pracovních míst je málo a mladí se stěhují jinam,“ říká Bohuslav Spálený. V roce 1996 opustila město armáda, která v něm měla svou posádku. Odchod dvou a půl tisíců vojáků je znát dodnes. Původní armádní stavby chátrají, z města se vytratil život a zanikla pracovní místa pro obyvatele města.
Z tajemníka metařem
Spálený před odchodem vojáků pracoval jako tajemník tělovýchovy Slavoj. Dnes je vděčný za veřejně prospěšné práce. „Necelé dva tisíce korun beru sociální příspěvek. Za byt platím čtyři tisíce. Abych vyšel, zametám ulice nebo stříhám keře v parku za padesát korun na hodinu,“ vypočítává muž. Práci hledal sedm let. Marně.
„Domy po vojácích se musí opravit a dát mladým rodinám. Pak bude i práce,“ míní Spálený.
O opravu starých opuštěných kasáren a domů po armádě ale developeři nestojí. „Domy jsou zapsané jako kulturní památka a jejich přestavba se developerům nevyplatí. Raději postaví rodinné domy na zelené louce,“ uvedla starostka Terezína Růžena Čechová.
Podle radnice ale má Terezín šanci odpíchnout se ode dna. Má totiž unikátní památku – barokní vojenskou pevnost z dob Josefa II. Ta by mohla městu prošlápnout cestu k penězům. „Ve své době představovala vrchol obranného systému podle francouzské vojenské školy. Ani v samotné Francii nemají tak zachovalé pevnosti z té doby, jako je Terezín,“ konstatoval tajemník terezínského městského úřadu Miloslav Kubíček.
Radní už podnikají pro záchranu města první kroky. Z evropských peněz chtějí v následujících třech letech opravit čtyři historické budovy, Dělostřelecké kasárna, Kavalír II., Retranchement V. a Jízdárnu. Prostory využijí pro nadační instituce nebo jako dělostřelecké muzeum.
Miliardy korun z turistů
Bývalé vedení města o zapsání Terezína jako památky světového kulturního dědictví usilovalo již dříve. V roce 2002 ale přišly povodně, které zatopily terezínskou oblast. Kam až sahala hladina vody, je vidět na některých domech i dnes.
Po osmi letech chce starostka plány s UNESCEM znovu vzkřísit. „Od státu máme slíbené peníze na protipovodňová opatření. Vyjdou zhruba na dvě stě třicet milionů korun a termín jejich dokončení je v roce 2013,“ sdělila Čechová.
Podle ní potřebuje Terezín na obnovu miliardové částky. Ty může získat jedině z cestovního ruchu. „Zápis na seznam památek UNESCO nám může ročně zvýšit počet turistů a vzniknou nová místa ve službách,“ podotkla Čechová. Turisté většinou navštíví jen židovské muzeum nebo terezínský památník obětem holokaustu. „Chceme lidi přitáhnout i do města a ukázat jeho historickou část. Nominační žádost UNESCU podáme ještě letos v říjnu,“ doplnila starostka.
Podle některých obyvatel je ale snaha přehnaná. „Takové plány už jednou byly. Ale kvůli památkářům nejde v historických domech podnikat,“ dodává Spálený.
