Tahanice o odbahnění pokračují. Starosta má strach z blamáže

Když táborský zastupitel Petr Krůček z TOP 09 stavěl plot, vybral si levnější firmu. Nyní ho prý kvůli tomu musí předělávat. S tímto argumentem obhajoval minulý týden na debatě výsledek tendru na odbahnění Jordánu.
Městu v tuto chvíli reálně hrozí, že nestihne čerpat evropské dotace na obří zakázku. Částku ve výši až 400 milionů korun může vedle odvolání levnější firmy na úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zastavit i stížnost Transparency International.
Jak a za kolik odbahnit Jordán? To byly klíčové otázky, o kterých debatovali politici s obyvateli minulou středu v restauraci Monako. Na diskusi dorazili zástupci Sdružení Tábor 2020, TOP 09, sociální demokracie a sdružení Jinak!. Chyběla ODS. „Nepřijde nám účelné o téhle věci pořádat politické debaty, protože tendr je stále v běhu a odbahnění Jordánu je navýsost odbornou záležitostí,“ vysvětluje důvody absence předseda táborské ODS Jaroslav Zvěřina.
Na otázku, co si jako opoziční politik myslí o tom, že Tábor ani po dlouhých měsících nedokázal bez různých námitek a zpochybnění vybrat firmu, která mu odbahní vodní nádrž, odpovídá překvapivě smířlivě. „Je jasné, že neúspěšné firmy se proti rozhodnutí výběrové komise odvolávají, protože jde o hodně peněz,“ míní.
Uskutečnění zakázky zdržují námitky a stížnosti podané z tendru vyloučeného sdružení firem Strabag, Swietelsky a Hron. Jordán chtěly vyčistit za 259 milionů korun. „Odvoláváme se, protože jsme přesvědčeni, že za námi nabídnutou cenu odvedeme kvalitní práci,“ tvrdí mluvčí firmy Strabag Jaroslava Trlicová.
Zcela jinak to vidí zástupci sdružení firem Daich, Metrostav a Zvánovec, které chtějí za odbahnění Jordánu 372 milionů, tedy o 113 milionů více. A právě je výběrová komise města označila za vítěze soutěže. Jednatel firmy Daich Pavel Hudler vysvětluje nutnost výše stanované ceny náročností zakázky. „Samotné místo v blízkosti centra Tábora je možné považovat za největší úskalí,“ říká.
Stejné argumenty používají i zastánci nabídky firmy Daich, Metrostav a Zvánovec. Například zastupitel a člen rady Petr Krůček z TOP 09 tvrdí, že odbahnění Jordánu je natolik komplikovaná záležitost, že vybírat firmu jenom podle ceny, je obrovským rizikem. „Hovořím o tom, že levnější firma by si pak účtovala vícenáklady nebo by nechala Jordán nedodělaný,“ tvrdí. Na otázku, zda si myslí, že by případné vícenáklady u Jordánu přesáhly 113 milionů korun, což je rozdíl v základních nabídkách obou sdružení, při veřejné debatě neodpověděl. Místo toho odbahnění Jordánu přirovnal k tomu, jak stavěl plot. „Snažil jsem se ušetřit na firmě, udělali to blbě, a teď ho musím předělávat,“ vysvětlil. Takový argument ale odmítá starosta Jiří Fišer. „Když se s firmou domluvíte, že vám udělá plot za tolik a za tolik, tak vám ho za tolik a tolik udělá. Stejné je to i s odbahněním, bude stát tolik, na kolik bude znít smlouva, plus obvyklá rozpočtová rezerva,“ říká. Rozpočtová rezerva se obvykle pohybuje od deseti do dvaceti procent. Kde peníze nejsou, může se rovnat i nule. Fišer navíc tvrdí, že radnice dala při veřejné soutěži všem firmám stejné povinné parametry do návrhů smluv, které byly součástí jejich nabídek. To znamená, že musejí akceptovat smlouvy podle návrhu města a ty by zase městu měly v maximálně možné míře zaručovat, že odpovědnost za případné prodražení odbahnění Jordánu ponese firma. „Samozřejmě, že vícenáklady nelze vyloučit, ale ty bude chtít uhradit levná firma stejně jako ta drahá a oprávněně. Ta levná ovšem za nižší, a tudíž pro město výhodnější nabídnuté jednotkové ceny,“ dodává Fišer. Jeho slova nelibě nese Emil Nývlt z ČSSD, který například výtku účastnice debaty, jež označila strašák vícenákladů při tak obrovském rozdílu v nabízených základních cenách za lichý, odbyl slovy: „To je váš subjektivní názor.“ Ještě drsnější jsou v obhajobě firem Daich, Metrostav a Zvánovec táborští komunisté. Snahu některých zástupců města odbahnit Jordán za co nejnižší cenu označil například zastupitel Ladislav Šedivý za „krvavou“ a dal ji do souvislosti s případem dělníka v Čekanicích. Ten na městské zakázce přišel při hloubení výkopu o život. „To se vší tvrdostí ukazuje, co může způsobit podsekávání cen při výběrových řízeních,“ dodává Šedivý. „Dávat do souvislosti snahu o hospodárné nakládání s veřejnými prostředky s čekanickou tragédií je odporný hyenismus. Vím, že osobnostní spory se soudní cestou obtížně vyhrávají, ale co je moc, to je moc, takže uvažuji o žalobě na pana Šedivého,“ říká starosta Fišer. Práce na Jordánu mají být zčásti hrazené z evropských fondů. Finanční spoluúčast města je podmínkou. Čím více bude odbahnění stát, tím více zaplatí Unie i město.
„Nesmíme zapomínat, že evropské peníze jsou nás všech, že to jsou i finance, které Česká republika do Bruselu odvádí, tedy peníze z našich daní,“ vysvětluje Vladimír Štoll z Transparency International. Při veřejné debatě zastáncům nabídky firem sdružených kolem společnosti Daich rovnou řekl, ať počítají s tím, že jeho organizace regulérnost soutěže napadne u antimonopolního úřadu. „Rozdíl v ceně je tak obrovský, že to budí jenom pochybnosti,“ uvedl. Jiří Laskot ze Sdružení pro trvale udržitelný rozvoj měl podle svých slov možnost prostudovat námitky společnosti Strabag proti jejímu vyloučení z tendru. „A zdály se mi věcné a reálné, naopak bych řekl, že velmi obecné a vágní bylo zdůvodnění výběrové komise, proč musel být Strabag a další firmy ze soutěže vyloučeny,“ tvrdí
Podle Štolla svoji úlohu v celé věci může sehrát i fakt, že pokud by se v průběhu odbahňování Jordánu nebo i po něm zjistilo, že zakázka byla předražená, Evropská unie může požadovat vrácení poskytnutých peněz. V materiálech Transparency International stojí, že by šlo o takzvané povinné vrácení poskytnutých prostředků z důvodu porušení obecných principů nařízení o strukturálních fondech. To se týká hlavně těch zakázek, kdy postup jejich zadavatelů vyvolává dojem účelového obcházení zákona a zvýhodňování předem vybraného uchazeče. Takové jednání by pak podle Štolla naplnilo podstatu porušení obecných principů nařízení, které vyžaduje co nejhospodárnější a co nejefektivnější vynakládání prostředků strukturálních fondů.
Přeloženo do srozumitelné řeči to znamená, že pokud by se přišlo na to, že evropské peníze nebyly vynaložené hospodárně, musí je město vrátit, a to až do výše sta procent, a platí i sankční úrok. Z tohoto scénáře má obavy starosta Jiří Fišer. „Pokud se mě ptáte, jestli mám strach z toho, že odbahnění Jordánu skončí nějakou podobnou blamáží, tak říkám, že mám,“ uzavírá Fišer.