Světoběžník kotví v Berouně

Potkávali se na ledě při extraligových hokejových bitvách. Oba se narodili ve znamení vah.
Jaromír Látal je dnes sportovním manažerem Sparty i Berounských Medvědů, kteří se teď v posledních zápasech první ligy snaží uniknout baráži. Zadní řady v mančaftu jistí stokilový zkušený obránce Jaroslav Nedvěd. Tomu se ale středeční duel s Táborem nepovedl a na domácí prohře Medvědů měl výrazný podíl. Jeho šéf Jaroslav Látal mu před důležitým zápasem s Kadaní položil několik otázek na tělo.

Víš vůbec, kdy jsme se viděli poprvé?

Já myslím, že to bylo v době, kdy jsem hrával v Olomouci, tedy v roce 1991.

Přesně tak. Měl jsi problémy s kolenem a můj táta tě vezl do Bratislavy k mému strejdovi ortopedovi… O pár let později jsme se v Olomouci potkali i na ledě, pamatuješ? Tehdy jsme tam se Spartou chtěli vyhrát nad outsidery. Na to nejde zapomenout. Prohráli jste a ty jsi hokejkou vzteky mlátil do zdi. Bylo to vyhecovaný utkání. Sešlo se vám v týmu poměrně dost kvalitních hráčů. Na Spartu se chce každý mančaft vytáhnout a vám to tehdy prostě vyšlo. Vždyť mě znáš a víš, jak nerad prohrávám. Nepamatuji si detaily, už je to dávno, ale něco mne tam tehdy muselo pořádně vytočit. Občas se mi to stává i dneska, že neudržím emoce.

No to je pravda. Já si z pozice manažera klubu více cením hráče, který dostane třikrát za rok „desítku“, i když mě to dva dny pěkně štve. Aspoň ale poznám, že je to chlap, který chce vyhrávat.

Nedělám hovadiny každý zápas. Kromě porážky mne ale štve každá chyba. Teď doma s Táborem jsem udělal jednu fakt školáckou. Po zápase si mě trenér Žemlička pozval na kobereček a byl to hodně nepříjemný hovor, ačkoliv znám „Žemlu“ jako svého spoluhráče ze Sparty. Musel jsem přijmout fakt, že je to teď můj kouč a že já jsem hráč. Dal jsem mu ostatně za pravdu, že v tom prodloužení tři na tři jsem do toho rohu neměl zajíždět. Z přečíslení jsme dostali rozhodující gól.

No byla to hloupost. Ale naše očekávání do sezony jsi splnil. Jseš stavební kámen v obraně Medvědů.

Je hrozná škoda, že jsme přišli o tři body v průběhu sezony. Prohráli jsme několikrát až v nájezdech. Ne snad, že by na to někdo z kluků kašlal, ale v důležitých chvílích to prostě nevyšlo. Nevěřím v hokeji na štěstí. Ale je fakt, že nám to prostě v koncovkách nevycházelo. Nemáme koncového hráče.

Potřebovali bychom kanonýra, ale je to o penězích, Jardo. Beroun má nejnižší rozpočet ze všech prvoligových týmů. Ale v Olomouci jsi byl poměrně produktivní bek ty, pokud si dobře vzpomínám…

To bylo daný tím, že jsem chodil na led s Jirkou Dopitou. Každou druhou buly mi to dával rovnou na lopatu a já to tam jenom házel. V Berouně je to v letošní sezoně úplně o něčem jiným.

Jasně, teď jsi pro ty kluky vzorem ty a musíš jim jít příkladem. Navíc jsem slyšel, že se v Berouně chceš usadit…

Poznal jsem už před šesti lety, že Beroun je krásné město. Nesnáším roviny a tady je to samý kopec. Skvělý prostředí pro jízdu na kole. Sháním tu parcelu. Navíc je tady golfové hřiště a další je v Rudné. Je tu prostě krásně a rád bych zde hrál i dobrý hokej. Ještě byste mohli najet na americký způsob individuální letní přípravy. To bych v mém věku uvítal.

Uvažujeme o tom. Doufám, že zůstaneme nadále kamarády, i když z pozice manažera na tebe musím občas zahartusit.

Jsme kamarádi dlouho a u hokeje se potkáváme mnoho let. Stejně jako ty znáš moji povahu, já znám tu tvoji a beru tě.

Super, tak koukej makat, ať v Berouně tu první ligu udržíme.

Jasně, šéfe