Strážník: Gaunery jsem vyhnal

V Třebenicích na Litoměřicku mají jednoho jediného strážníka. Po pěti letech práce se může pochlubit tím, že ti největší gauneři se Třebenicím vyhýbají velkým obloukem.
A Třebenice mají druhé, neoficiální jméno. Tomášovo.
Tomáš Rotbauer je tady obecním strážníkem. Respektovaným a s velkou autoritou. Zná každého široko daleko podle obličeje i podle jména, pozdravit a prohodit pár vět mu nedělá problém. O svém několik kilometrů rozlehlém rajonu má detailní přehled. Letos už zadržel třiadvacet celostátně hledaných osob, sedmnáct lidí bez řidičského průkazu za volantem a dvě zdrogované osoby při řízení. Často ve svém volnu. „Mám dobrou paměť na tváře,“ říká strážník. Stíhá ještě chodit do škol a věnovat se prevenci.
Medaili mu policejní prezident udělil za dlouhodobý boj proti kriminalitě.

Medaile jen pro ty nejlepší

Takové ocenění se uděluje výjimečně. „Právní předpisy připouštějí udělení čestné medaile pracovníkovi veřejné správy a rozhodnutí závisí na policejním prezidentovi,“ sdělil vrchní komisař Policie ČR Jaroslav Ibehej. Letos bylo uděleno 660 čestných medailí, třetina z nich jiným osobám než příslušníkům či občanským zaměstnancům Policie ČR. „Nejsem nejlepší, jenom kolegové na obvodě nemají kvůli papírování na ten boj proti kriminalitě v reálu tolik času,“ směje se strážník. Je přesvědčený o tom, že „státní“ policisté by byli stejně úspěšní jako on, kdyby se mohli víc věnovat hlídkování.
On sám v kanceláři moc neposedí, vyjíždí několikrát denně v otřískaném favoritu obhlídnout rajon. Projede Třebenice, obhlídne soukromé pozemky v okolí. V létě sleduje, jestli nemizí ovoce a zelenina ze soukromých sadů a polí, teď na podzim zase hlídá dřevo. Stihne si všímat podezřelých lidí i aut, zkontrolovat je, vyřešit stížnosti, projednat přestupky a sepisovat potřebné úřední listiny.
Zná každého ve vsi, od dětí po důchodce. Před pěti lety, když sem přišel do služby, neznal nikoho. „Noční služby byly ze začátku divoké, ale dneska můžu s pýchou říct, že ti největší gauneři, kteří tady řádili, už tu nejsou,“ říká strážník.

Miluje uniformy, nejvíc ty válečné

Policistou chtěl být od mládí, uniformy mu učarovaly. I když víc ty, které patří letcům RAF z druhé světové války. Po osmašedesáti letech oživil vzpomínku na Antonína Zimmera, rodáka z Třebenic.
Zimmer odešel s přítelem, legendárním pilotem Františkem Fajtlem, bojovat proti fašistům do Anglie, kde se jako příslušník 311. bombardovací perutě RAF zúčastnil bojových operací. Z 19. letu nad Německem se už nevrátil. Nejenom že mu v Třebenicích díky Rotbauerovi letos v září odhalili pamětní desku, ale na světlo se dostávají i zajímavá fakta.
„Vědělo se jen to, že se ztratil v roce 1941 při zpáteční cestě z náletu na Hamburk. Podařilo se mi vypátrat, že jeho letadlo sestřelil stíhač major Helmut Lebl, který sám padl v roce 1944,“ řekl Tomáš Rotbauer. Letců z Litoměřicka bylo v RAF šestnáct. Rotbauer po službě dokumentuje vzpomínky na ně. „To je moje vlastenectví,“ říká strážník.