Stěny Východočeského divadla se díky festivalu otřásaly smíchem
Zástupy lidí se prodíraly dveřmi. Šatnářky rozdávaly divákům hlasovací lístky. Odborná a studentská porota měla připravené tužky. V šatnách nervózně stepovali herci. Organizátoři doufali, že všechno bude šlapat. Jedenáctý ročník Grand festival smíchu prověřil české divadelní komedie.
To nejlepší
„Soutěžní program jsme vybrali z devětatřiceti divadelních komedií,“ říká dramaturgyně přehlídky Jana Uherová. Plné hlediště bylo důkazem, že pardubické diváky současné divadlo zajímá a jsou zvědaví, jak se dělá jinde. Přesto zůstávají patrioty. Ve vítězné inscenaci Škola základ života hodně oceňovali potleskem Milana Němce, který byl dlouhá léta v angažmá Východočeského divadla.
„Publikum bylo exkluzivní. Cítil jsem úžasnou podporu,“ přiznal Němec. Horké chvilky organizátorům připravilo představení Noc oživlých mrtvol Klicperova divadla. Když jeden z diváků zkolaboval, personál pohotově zareagoval a ihned se o muže začal starat a zavolal záchranku. Netušil totiž, že je tato scéna součástí hry.
„Teprve až po chvíli jsem poznal kolegu z Hradce Králové,“ popisuje vyhrocený okamžik ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal.
O přestávkách publikum poctivě vyplňovalo hlasovací lístky, aby bylo jasné, jestli se dobře bavilo. Když po představení z hostujích souborů spadla soutěžní nervozita, rádi si všichni popovídali s pardubickým ansámblem, odbornou kritikou a přáteli. A bylo jim líto, že nemohou zůstat déle.
„Účast na festivalu je pro nás prestižní,“ říká za všechny zúčastněné umělecký šéf zlínského divadla Petr Veselý.
