Stačí dláto a žena je zas mladá. V židli

I když se to zdá neuvěřitelné, dřevořezbář Tomáš Cidlík dokáže udělat ze starého člověka dítě. Stačí mu k tomu fotografie z mládí a minulost vyřeže do židle. Takovýchto děl udělal stovky. Nejraději vyřezává starší lidi, protože „mají výraz“.

Proč se lidé na židlích chtějí nechat „omladit“?

To je jednoduché. Chlapi mi třeba často dávají fotky z mládí od svých, dnes starších, manželek, protože je chtějí mít jako kdysi.

A co děti?

Ty vždycky udělám o něco starší, než skutečně jsou. Pak se utěšuji, že do židle brzy dorostou.

Jak reagují ti, pro které židle děláte, na výslednou podobu?

„No já mám ale ránu.“ To je nejčastější věta.

Jak jste k originálnímu nápadu vyřezávat židle přišel?

Když jsem byl malý, jezdili jsem s tátou do Jeseníků. Vždycky, když jsme procházeli kolem chaty Rejvíz, zastavil jsem se pod oknem, nakouknul jsem dovnitř a viděl jsem tam skřítky. Potom jsem zjistil, že jsou
to židle s lidskými obličeji.

Co vám na židlích mohlo připomínat skřítky?

Byly tam různé veselé obličeje, hlavy s klobouky, které se už dávno nenosily, ženy v šátcích, kostelník s buřinkou. Všichni vypadali tak, jak už jsem je na ulici nemohl potkat.

Kdo nebo co vás vyvedlo z omylu, že nejde o skřítky?

Věk. Později jsem zjistil, že ty židle vyřezal původní majitel chaty Johan Brauner. Všechna díla byla
ukázkou tradiční německé dřevořezby. Měli jich tam kolem tří stovek. Z těch ale po válce zůstalo jenom
pár.

Zjistil jste někdy, proč Brauner vyráběl židle s lidskými tvářemi?

Chtěl asi udělat radost štamgastům. Každý stálý host, který si nechal udělat židli se svou hlavou, měl za všech okolností nepsanou rezervaci.

Proč jste se židlemi začal vy?

Majitelé Rejvízu sháněli někoho, kdo by jim udělal další židle s lidskými podobiznami.

Čí obličej jste vyřezal jako první?

Jednoho skvělého muže, Fábera, který se o budovu staral.

Udělal jste taky sám sebe?

Vyřezal jsem se mezi prvními a dnes jsem v Rejvízu také. Mám tam ještě krátké vlasy.

Kde jste se vlastně práci se dřevem naučil, když jste většinu života pracoval ve válcovnách plechu?

Inspiroval mě dřevořezbář Milan Oboda. Nejprve jsem začal vyřezávat dřevěné šperky, potom loutky a najednou šlo všechno samo.

Jak dlouho už to „jde samo“?

Se dřevem jsem začínal před třiceti lety. Od roku 2000 dělám ty židle.

Vyřezáváte i známé osobnosti. Koho jste už dělal?

Hudebníka Honzu Kalouse nebo Joža Ráže.

Na čem děláte teď?

Opravuji sám sebe. Někdo mi na Rejvízu zlomil nohy. Jinak v poslední době mám takovou „podnikatelskou pauzu“.