Sochy pro most už se rodí

Přerov l Pro Přerovany to bude velká událost. Už dnes si mnozí fotí a natáčejí, jak vzniká Tyršův most, který spojí břehy Bečvy. Zatím dělníci pracují hlavně na březích a v řece, ale do léta by už ji měla překlenout mostní konstrukce. Tu zase ozdobí sochy, které však mezi lidmi zatím vzbuzují rozpaky.
„Na můj vkus je most příliš moderní a ze sochařské výzdoby jsem velice nejistá,“ říká například principálka sokolského divadla Marie Veřmiřovská.

Architektka mostu se však umělecké výzdoby zastává. „Rodí se tu nádherné dílo, které lidi určitě nadchne,“ věří první dáma české architektury, jednaosmdesátiletá Alena Šrámková. Je přesvědčená, že Přerovany okouzlí nejen ladná konstrukce mostu, ale i jeho výzdoba. Lavičky a právě sochy, které budou na vysokých soklech.

„Podstavce musí být natolik vysoké, aby se o sochy nezranili cyklisté. Vím, že nápad se sochami se Přerovanům moc nelíbil, ale já jsem z nich nadšená. Oni budou jistě také, až je uvidí,“ konstatuje Šrámková.

Výrobu tří soch sama sleduje, neboť je v těchto dnech tvoří její snacha. „Socha ptáka se už formuje, právě snímáme otisky formy na bronz. Zároveň dodělávám model zubra a také strom už je vymodelovaný,“ podotýká sochařka Ivana Šrámková.

Také k ní se donesly obavy lidí z Přerova, zda její dílo nebude kýčovité. „Nechápu to, bez soch by byl most příliš studený. Sochy ho polidští a zároveň s lavičkami bude to místo působit jako odpočinková zóna. Vznikne nádherný prostor nad řekou,“ slibuje sochařka.

Autorka vytvářela sochy tak, aby v sobě měly pohyb. „Třeba ze zubra je už teď cítit síla, spontánnost a dynamika,“ popisuje své dílo sochařka.

Než se sochy dostanou na podstavce, čeká stavebníky rok dřiny. „Předpokládáme, že na jaře dokončí betonáž dvou pilířů a od června by se už mohla zahájit montáž konstrukce. Přes most dělníci v dohledné době převedou i sítě jako třeba plynovod, vodovod, kabelovou televizi a podobně,“ říká Jiří Raba z přerovského odboru rozvoje.

Podle něj bude na Tyršově mostě řada zajímavých prvků. Zmiňuje subtilně působící pilíře nebo kamenné obložení na římse mostu i na pilířích. Připomíná také, že povrch mostu budou tvořit žulové kostky různých velikostí. „Ty budou vypadat efektně, protože most má mít moderní podobu, ale přitom povede k historické části,“ podotýká Raba.

Na stavbě pracuje firma Skanska a její postup kontroluje každý týden projektant, technický dozor a zástupce města. Zatím nikde nezaznamenali skluz, a pokud harmonogram půjde i nadále podle plánu, za rok už by se mohlo chystat slavnostní otevření mostu.

První kroky po novém mostě by měly podle představitelů města být pro Přerovany velkou událostí, neboť právě s touto stavbou je významně spojená historie města. Břehy Bečvy v tomto místě už spojovala konstrukce dřevěná, betonová i železná. Starší lidé vzpomínají především na betonovou stavbu z roku 1903, kterou podle francouzských vzorů stavěli italští mistři. Tu ovšem na konci války pohřbili nacisté, kteří v poslední dny války most vyhodili do povětří.

„Narodila jsem se 7. května roku 1945 na Malé Dlážce, takže jen pár kroků od Tyršova mostu, který v těch bouřlivých dnech dopsal svou historii. Celý život jsem proto chodila do našeho sokolského divadla přes provizorní most, který tu od války stál,“ podotýká sokolská principálka Veřmiřovská. Těší se, až zase Tyršův most překlene Bečvu. Přestože ho zatím viděla jen na papíře, z jeho podoby nadšená není. „Jsem přerovský patriot a myslím si, že replika mostu z roku 1903 by sem lépe zapadla. I na ten, který se chystá, jsem ale moc zvědavá,“ říká Veřmiřovská.

Přerovan Miroslav Herman s fotoaparátem v ruce dokumentuje postupující stavbu. „Starý most je minulostí a my se musíme dívat dopředu. Jsem pro moderní most a těším se i na to, že bude díky výzdobě nápaditý,“ konstatuje Herman.

Most o délce pětasedmdesát metrů a šířce dvanáct a půl metru nebude jako jeho předchůdce sloužit jen pěším. Projekt počítá také s cyklisty a řidiči. Auty ovšem bude most průjezdný jen jednosměrně, od ulice Na Marku směrem k sokolovně.