Smrž: Jde mi o hru, ne o peníze

Přiznává téměř absolutní nedostatek hráčského talentu. Svým nadšením do fotbalu ale dokázal vytáhnout klub Spartak Sezimovo Ústí do druhé ligy. Zatímco sousední tým Tábora postupně klesal patry soutěže, Spartak se od nich odrážel. Nakonec se Jiřímu Smržovi podařilo najít pro oba celky společnou cestu.
„Nechci, aby to znělo honosně, ale funkcionářskou a sportovní kvalitou jsme převýšili Tábor, který šel dolů i ekonomicky. Proto mu nezbývalo nic jiného, než to dát s námi dohromady,“ říká Jiří Smrž, který odkoupil hráče a soutěže Tábora. Hodlá splácet i jeho dluhy ve výši zhruba čtyř milionů.
Dříve by od hráčského outsidera a spíš velkého fanouška, takový výsledek čekal málokdo.
Asi od osmi let začal fotbal více vnímat. První ho uchvátil internacionál Ivo Viktor, začal fandit Dukle, obdivoval Maradonu.
Dodnes si pamatuje zápas, kdy za Vodníky, tedy Vodní stavby Tábor, vyhrál v přípravce přátelský zápas na Soukeníku proti Spartaku Sezimovo Ústí. Asi od dvanácti let nastupoval za Větrovy, v patnácti přestoupil do Spartaku. „Nebyl jsem dobrý fotbalista. Drželo mě nadšení. Hrál jsem okresní přebor a mám dva starty v krajské soutěži,“ vzpomíná Smrž.
V šestadvaceti končil jako hráč v Meteoru Čekanice, kde tehdy dělal šéfa klubu Luboš Smutný. „Jenže to už jsem začal podnikat a nestíhal tréninky. Bez nich bych ani v tom okresním přeboru nemohl nastupovat,“ směje se Smrž.
Osud si se Smržovým působením v Meteoru vtipně pohrál. Právě Smutný byl jedním ze spoluvlastníků, od kterých kupoval FK Tábor.
K tomu ale ještě chyběly dlouhé roky. I k podnikání se musel nejdříve dopracovat. Vystudoval učiliště s maturitou na Kovosvitu, kde nastoupil u obráběcích strojů. Po revoluci se stal kontrolorem. Jenže později kvůli snižování stavů opět na pozici klesl. Vzal místo manipulanta v těžkých halách podniku.
Při této práci ho potěšila nabídka dělat sekretáře ve fotbalovém Spartaku. „Oslovil mě Karel Doutnáč s Mirkem Dvořákem, kteří byli hybnou silou klubu. I když asi jako pátého v pořadí, ale naštěstí jsem jim tak trochu zbyl,“ míní s nadsázkou Smrž. Tři stovky měsíčně navíc se mu k minimálnímu platu manipulanta hodily.
Aby si víc vydělal, přestoupil v Kovosvitu na deemulgační stanici, kde měl příplatek za prašnost. Se svým vedoucím Radkem Kosobudem pomalu rozjížděl byznys v likvidaci odpadů. S partnerem v podnikání se sice rozešel, ale každý z nich v tomto oboru pokračoval.
„Dělal jsem ze začátku všechno sám. Sehnal zakázku, objednal auto, skládal vysokozdvižným vozíkem,“ vzpomíná Smrž. I název firmy Aston souvisí s jeho oblíbeným anglickým klubem, kterému jako kluk fandil.
Jak začal vydělávat, jeho vliv ve Spartaku rostl. Smrž si nenechával proplácet cesty, přestal brát za práci v něm peníze. Nic prý za to neočekával.
„Prostě jsem chtěl pomoct fotbalu, přitáhl třeba hráče a zaplatil ho. Ale tenkrát to bylo třeba šest tisíc na půl roku,“ dodává.
Objevil se na různých funkcionářských pozicích ve fotbalu, ale svou pozornost soustředil hlavně na Spartak. I za jeho přispění se tak oddíl vymanil z I. A třídy a postoupil do krajského přeboru. V době, kdy byl v divizi, založil Smrž se čtyřmi dalšími členy akciovou společnost FK Spartak MAS Sezimovo Ústí. „Čím jste ve vyšší soutěži, tím víc peněz je potřeba. Přes akciovku jdou líp zúročit, než přes občanské sdružení,“ vysvětluje Smrž, který se stal většinovým vlastníkem klubu.
Z divize ho postrčil do třetí ligy, teď má za sebou první sezonu v druhé nejvyšší soutěži.
Souhlasí s tím, že úspěch Spartaku se prolíná s úspěšností firmy. „Ale jde také o čas, který fotbalu můžu věnovat díky Josefu Mrázkovi, který dokáže řídit firmu, jednateli firmy a výkonnému řediteli klubu Tomáši Samcovi, který se stará o chod klubu. Nemůžu vynechat ani Františka Anděla, který po práci dělá sekretáře a málokdo se vyzná v administrativě jako on. Jsou to ale i další lidi,“ konstatuje třiačtyřicetiletý Smrž.
Nyní je stoprocentním vlastníkem FK Tábor. Aby se jím mohl stát, musel podle norem zkrátit svůj podíl ve Spartaku na méně než padesát procent. „Vlastním ale zase jen hráče a soutěže. Jde mi o fotbal, ne o majetek. Ten zůstává občanskému sdružení,“ zdůrazňuje Smrž, pro kterého je prý bez udání pořadí nejdůležitější rodina, fotbal a firma. Radost mu dělá hlavně roční syn Adam. Protože Spartak MAS a FK Tábor sloučili na poslední chvíli, není zatím možné oficiálně oba celky sjednotit pod jedním názvem. Zatím se rezerva Spartaku přesune do krajského přeboru z divize, v té zůstane FK Tábor. Druholigový výběr Sezimova Ústí bude hrát zápasy dál na Soukeníku.
Pomocí dotací a peněz klubu má dojít i ke stavbě nového městského stadionu v Táboře. Variantou je rekonstrukce stadionu v Kvapilově ulici, Viktorka, nebo jiný, nezastavěný prostor.
„Cílem je vytvořit silný klub, který zaujme místo na fotbalové mapě všech kategorií,“ tlumočí vizi Tomáš Samec