Sládci vaří pivo na zámku, v restauraci nebo doma na dvorku

Sedmička navštívila sedm malých pivovarů v Brně a okolí. I přes různé ingredience a způsoby vaření piva mají oslovení sládci jedno společné. Na své pivo nedají dopustit.

Narozdíl od pivních gigantů malé pivovary uvaří méně než 200 tisíc hektolitrů piva ročně a typické je pro ně i to, že se většina piva vypije pár desítek kilometrů od pivovarského komína.

„O pivo malých pivovarů je čím dál větší zájem. Bývá nefiltrované a nepasterizované, takže se výraznou chutí odlišuje od chuťově zaměnitelných europiv,“ vysvětluje Bohdan Klímek z Mendelovy univerzity, který svou bakalářskou práci věnoval výrobě piva v malých pivovarech. Podle něj je dnes v Česku přes sto malých pivovarů a jejich výstav, tedy množství uvařeného piva rok od roku roste.

Pivovar v Senticích

Sládek Jiří Jelínek, 64 let
3 druhy piva
800 hektolitrů ročně

Nejpozoruhodnější z malých pivovarů na Brněnsku je ten nejmenší. Ve vlastním řadovém rodinném domě v Senticích jej spolu se synem vystavěl Jiří Jelínek. „Vystudoval jsem Střední potravinářskou školu obor kvasná technologie v pražském Podskalí. Po letech můj syn našel stará skripta a vyhecoval mě, abych uvařil pivo. První várka vznikla v roce 1992 v hrnci na sporáku a kupodivu se dala pít,“ vzpomíná bývalý řidič autobusu. O pivo začal být zájem. „Chlapi v práci nevěřili, že jsem skutečně uvařil pivo, musel jsem to brzy zopakovat. To víte, když je něco zadarmo, tak to chutná,“ říká Jelínek.

Od té doby začalo v domě ubývat místa pro jeho obyvatele. Hned za kuchyní je prostorná varna, dvorek zaplnily dvouplášťové tanky pokřtěné dívčími jmény. V nich pivo zraje. V kůlně je spilka, kde pivo kvasí. Pivo jezdí fajnšmekři kupovat přímo k Jelínkům, kde je mezi dveřmi odbavuje paní domu.
Ač to tak nevypadá, název jemného medového piva nesouvisí s kvasem či kvasnicemi. „Jednoho večera jsme s přáteli vymýšleli název našeho piva. Už jsme byli docela v rauši, když nás napadlo pojmenovat pivo podle vesmírných těles kvasarech. Kvasar je díra do vesmíru a naše pivo udělá díru do světa,“ vzpomíná s úsměvem Jelínek.

Věhlas medového piva zakaleného kvasnicemi dávno překročil hranice vsi. Nejvzácnější návštěvu připomíná plaketa u dveří. „Václav Havel několikrát díky příbuzným ze Sentic ochutnal naše pivo a slíbil, že nás navštíví. Když skutečně zazvonil a ulici zablokovala kolona aut, byl to šok,“ vzpomíná Jelínek. Jako jediný ze sládků svým pivovarem neprovází. „Na exkurze tu zkrátka není místo. Jednou přijel i autobus s Japonci, ale měli smůlu,“ říká Jelínek. Kromě piva experimentuje také s originální pivní limonádou s nahořklým „ocasem“. „Jmenuje se Kvasarka a zatím ji může ochutnat jen rodina,“ uzavírá Jelínek.

Restaurační pivovar Pegas

Sládek Karel Vavrečka
28 let
4 druhy piva
3 tisíce hektolitrů ročně.

„Nejlepší je přímo z tanku,“ prozrazuje sládek restauračního pivovaru Pegas Karel Vavrečka a roztočí dvě „pšenice“. „Jsme jediný pivovar, který od začátku, tedy roku 1992, vaří pšeničné pivo, které se kvůli zvýraznění a zjemnění chuti podává s citronem,“ říká Vavrečka. Pegas v Jakubské ulici spojuje pivovar, pivnici a hotel. „Většina lidí si myslí, že dominanta pivnice, kterou je měděná varna, je jen pro parádu. Když na ni zaklepou, tak se často diví, že není z polystyrenu,“ říká s úsměvem Vavrečka.

Čtyřikrát do roka vaří speciály, například skořicové pivo. „Varna v Pegasu je rolls royce mezi malými pivovary,“ láká návštěvníky sládek.

Zámecký pivovar

Oslavany Sládek Petr Žák, 49 let
3 druhy piva
800 hektolitrů ročně.

Necelých třicet kilometrů od Brna stojí jediný pivovar, který sídlí v areálu zámku. „Dříve to byl klášter, dnes je v jeho prostorách kromě pivovaru také hasičské a hornické muzeum,“ říká sládek Žák. První zmínky o pivovaru, který byl obnoven v roce 2004, pocházejí z 1547. „Mezi oslavanské speciality patří oceněná Zámecká černá patnáctka, anebo Zámecká dvanáctka,“ říká Žák. V Oslavanech se i letos koná pivní festival. Návštěvníci mají možnost 28. srpna ochutnat hned několik značek malých piv za zvuku rockové muziky.

Pivovarská restaurace U Richarda

Sládek Milan Trávníček
30 let, 4 druhy piva
1200 hektolitrů ročně.

Čím dál více příznivců si získává pivo ze Žebětína. V pivovarské restauraci U Richarda jej vaří bratři Trávníčkové. „Nebojíme se experimentovat, takže vaříme jak medové pivo, tak i višňový ležák.

Nebráním se netradičním chutím, pokud nejsou chemického původu,“ říká Milan Trávníček. Vařit pivo v malém pivovaru je pro něj životní láskou. „Už si toho všimla i moje žena, které se nelíbí, jak mi roste břicho,“ říká s úsměvem Trávníček. Na práci se mu líbí to, že si za všechno zodpovídá sám. V Ríšově ulici, která dala název pivu, pivovarníci vaří mok od 2006. „Otec majitele měl hospodu, ve které točil Starobrno. To mu ale přestalo chutnat, tak se rozhodl, že si začne vařit pivo vlastní,“ vysvětluje Trávníček.

Sládek prozradil i to, jak vyrábí oblíbené medové pivo. „Do tisíce litrů piva ve spilce přidám padesát kilogramů lipového medu. Letos je medu nedostatek, takže se stane i to, že medové čtrnáct dní není,“ říká muž. U Richarda předpokládají, že hlavně díky prodeji piva v PET lahvích, letos uvaří rekordních 1500 hektolitrů piva.

„O pivo je v létě obrovský zájem, takže už nám nestačí kapacita tanků, kde pivo zraje,“ říká Trávníček.

Dalešické pivo

Sládek Štěpán Kříž, 35 let
4 druhy piva
4000 hektolitrů ročně

Dalešický pivovar vděčí za své znovuzrození především poetickému snímku Jiřího Menzela Postřižiny z roku 1980. „Právě díky filmu je neoblíbenějším pivem Májový ležák, který proslul filmovým sloganem – Z nežízně žízeň teprve udělá náš májový ležák,“ říká sládek Štěpán Kříž.

Podobný poprask v okolí pivovaru, jako způsobila správcová Maryška ladnou jízdou na kole, možná vyvolají zájemci o cyklistiku. Pivovar totiž půjčuje kola a letos i kola elektrická, na kterých se kolaři můžou prohánět po čtyřech tematických stezkách. Pivo se v Dalešicích vařilo do roku 1977.

„Menzel Postřižiny natáčel až o dva roky později v zavřeném pivovaru,“ říká sládek. Jeho pivo nevyniká jen chutí, ale i názvy. Třeba Jazzový ležák Kouřící králík ukrývá nefiltrovanou polotmavou dvanáctku. Příznivci piva i Postřižin si v Dalešicích přijdou na své.

„Exkurze děláme nejen do moderní výroby, kde mohou zájemci ochutnat pivo přímo ve sklepě, ale navštívit mohou i Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví s parostrojní výrobou piva i starý pivovarský provoz. Právě zde filmaři natáčeli slavnou koupací scénu,“ říká Kříž. Kdyby někdo neměl Postřižin dost, nabízí krámek se suvenýry Maryščino spodní prádlo. Jen komín je nepřístupný.

Vyškovské pivo

Sládek Dušan Táborský
37 let
9 druhů piva
27 tisíc hektolitrů ročně

Zatímco ostatní malé pivovary vyrábějí stále více piva, pivovar z Vyškova má přesně opačný problém. Kvůli ztrátovému hospodaření a stálému poklesu výstavu byl pivovar před zavřením. „Tuto hrozbu se prozatím podařilo zažehnat, stejně jako chystané propouštění,“ říká sládek. Vyškovský pivovar před nedávnem oslavil 330 let od založení.

Tak, jak film Postřižiny pomohl dalešickému moku, mohl ublížit vyškovskému pivu snímek Dědictví aneb Kurvahošigutntág. V něm Bolek Polívka říká: „Hoši, nepite ty vyškovské patoky“. „I negativní reklama je reklama. Dnes už Polívkův výrok není aktuální. Každý musí posoudit, jestli dnešní vyškovské pivo chutná,“ říká Táborský. Na rozdíl od jiných malých pivovarů je Vyškovské pivo pasterizované, tedy tepelně konzervované. „I tak nabízíme návštěvníkům pivovaru třešničku na dortu v podobě nefiltrovaného kvasnicového piva,“ zve Tábroský.

Pivovar Černá Hora

Sládek Vlastimil Zedek
52 let
13 druhů piva
167 tisíc hektolitrů ročně.

Přímo z Brna vede pivní cyklostezka Petra Bezruče do největšího z malých pivovarů. „Starosta vždy říká, že kdyby nebyl pivovar, nikdo by Černou Horu neznal,“ říká sládek Vlastimil Zedek. Černohorský pivovar je mezi malými pivovary výjimečný tím, že si vyrábí vlastní slad a dokonce má i vlastní kmen pivovarských kvasnic.

„Čéháčko, jak štamgasti familiárně přezdívají naše pivo, se prosazuje díky široké nabídce originálních piv, ale i deseti druhů limonád v čele s oblíbenou Grenou a Kombajnerkou,“ říká sládek Vlastimil Zedek. Pivovar každý rok investuje miliony korun do moderních technologií. Ve skladu sudů dokonce pracují dva roboti. „Pivo ale stále vyrábíme tradičním způsobem. I přesto, že je nákladné i časově náročnější,“ říká Zedek. Námaha se vyplatí, zdi kanceláří managementu pivovaru jsou tapetovány desítkami diplomů a cen z mnoha soutěží.

„Před pár lety kníže Karel Schwarzenberg přivezl přátelům do Německa pivo z Černé Hory a zažertoval, že je to jeho pivo. Překlad jeho jména totiž zní Černá Hora,“ říká sládek. Stejným způsobem vznikl název pivní pálenky Monte Negro. „Její výhoda tkví v tom, že se narozdíl od jiného tvrdého alkoholu nekope s pivem,“ vysvětluje Zedek. Hned vedle pivovaru je Centrum sladovna, kam mohou návštěvníci zajít na oběd. „V Černé Hoře v dohledné době vzniknou pivní lázně, které budeme zásobovat léčivým mokem,“ prozrazuje sládek. Při prohlídce filtrační jednotky, která z piva odstraní kvasnicový zákal, jenž si mnozí pivaři cení, natočí sládek přefiltrované pivo a zamlaská. „Povedlo se.

V Česku má čiré jiskrné pivo dlouholetou tradici,“ říká. Rozloučí se pivovarským moudrem. „Sládek pivo vaří, ale až hospodský jej dělá,“ uzavírá Zedek.

A které pivo chutná vám?