Šilhavý: Nejsem zahořklý
Už v průběhu jara byla jeho pozice nejistá. Přesto krizi ustál a mohl si myslet, že úspěšná záchrana nic nezmění.
Chyba. Trenér Jaroslav Šilhavý vedl budějovické fotbalisty v posledním kole letošního ročníku naposledy a všichni to věděli už dopředu. Ačkoliv dvakrát zachránil pro Dynamo ligu, nestačilo to. Oficiálně mohly za neprodloužení jeho smlouvy špatné výkony venku.
Pro mnohé to byl náhlý konec. Sám trenér na něj byl ale připravený. „V závěru soutěže už jsem měl signály, že Budějovice hledají nového trenéra,“ vysvětluje Jaroslav Šilhavý.
Jak se člověk cítí během posledního zápasu na lavičce, když ví, že pak skončí?
Motivaci připravit tým co nejlépe jsem měl. Já i hráči jsme to tak vnímali. V Liberci se Dynamu nikdy moc nedařilo a myslím si, že remízou jsme uspěli. Ale nostalgické pocity jsem měl spíš po zápase. Odjížděl jsem svým autem do Prahy. S hráči jsem se rozloučil přímo v Liberci. Do Budějovic se ještě někdy dostanu a rozloučím se i s lidmi v kancelářích a jinými, se kterými jsem to ještě nestihl.
Jaké byly ty necelé dva roky na jihu?
Krásné. Někdy byly horší chvíle a někdy lepší. S realizačním týmem i vedením jsme udělali veliký kus práce. Nejsem zatrpklý, ale myslím si, že bych ještě měl mužstvu co dát. Vedení se nakonec rozhodlo mi smlouvu neprodloužit. Je to realita.
Čekal jste, že byste novou smlouvu nedostal?
Uprostřed jarní části tam bylo nějaké ultimátum. Ani nevím, jak to bylo myšlené, nikdo mi to nevysvětlil. Nicméně došlo k přeskupení realizačního týmu, kdy asistent Zdeněk Procházka odešel a přišli Martin Vozábal s Jirkou Lerchem. Bylo to klíčové období a vedení mělo pocit, že musí něco udělat. Já tomu nebyl tolik nakloněný, protože jsem byl se Zdeňkem spokojený. V té době jsem se s vedením bavil v tom smyslu, že nás čekají dva domácí zápasy. Kdyby nevyšly, nabídl jsem sám, aby udělali kroky razantnější.
Jenže odvolání nepřišlo.
A pak to začalo šlapat. Výsledky i výkony nebyly nakonec špatné a dosáhli jsme slušného umístění. Měl jsem pocit, že to bylo správně nastartované. Už jsme plánovali, že bude tým potřeba okysličit. Nemůžu říct, že bych v té době čekal, že dostanu automaticky novou smlouvu. Bylo to tak půl na půl. Ale už v závěru ligy jsem měl signály z jiných klubů a od mých kolegů a kamarádů, že vedení oslovuje a hledá nového trenéra. Pak už jsem to tušil. Já to beru. Jsem rád, že jsme zachránili ligu pro Budějovice a nemáme se za co stydět.
Splnil jste cíl, kterým byla záchrana. V oficiálním prohlášení klubu znělo, že za vaším odchodem stojí špatný herní projev hlavně venku. Jaký by musel být, abyste zůstal?
Když jsem nad tím přemýšlel, nevyhráli jsme ani jeden zápas venku, což není standardní. Ale beru to tak, že je lepší uhrát body potřebné k záchraně doma než venku. Pokud bychom dělali i body venku, mohli bychom najednou atakovat horní polovinu tabulky. Přitom Budějovice se v posledních sezonách s výjimkou dvou let pohybují v dolní polovině. Doma jsme porazili Spartu, Jablonec, Ostravu. Zápasy venku jsou dané i kvalitou kádru. Jsem rád za třicet bodů, a že většina z toho byla v domácím prostředí.
Litujete něčeho, co byste udělal dnes jinak?
Třeba ten kádr. Mohl jsem být razantnější v jednání s vedením ohledně posílení mužstva. V létě přišel jen Luboš Pecka a až v průběhu podzimu další. Když to potom člověk zpětně analyzuje, určité věci bych udělal jinak. Dneska to vím a nechci o tom mluvit, nebylo by to úplně fér. V tuhle chvíli ve mně převládá určitá spokojenost s dosaženým výsledkem.
Co byste poradil svému nástupci?
Tak trochu mi nastínili i to, že nejen špatný herní projev může za neprodloužení smlouvy, ale že by v Budějovicích chtěli nastolit nový systém, kdy by to měl vést manažersky Jirka Kotrba a mít trenéry, jako je to na Spartě. Pokud to tak bude, bude tam člověk povolaný, kterému nemusí člověk nic radit.
Při budějovickém angažmá jste se potřetí v kariéře ocitl v roli hlavního trenéra. Dalo vám něco po profesní stránce?
Každé angažmá, každý den, každý trénink vám ukáže něco nového. Člověk si to musí umět hledat a pořád se učit.
