S akustickou kytarou do koupelny
Hranice l Šest let čekali fanoušci na novou nahrávku hranicko-pražské skupiny November 2nd. Na jaře by se měli dočkat, a to i díky Suzanne Vega. Legendární písničkářka se zasadila o to, že album Novemberology právě dokončuje respektovaný zvukový mistr Tchad Blake. Seznam hvězdných spolupracovníků je mnohem delší, zpěvačka Saša Langošová ale ví, že záleží hlavně na kvalitních písničkách a kapele.
Šest let mezi dvěma alby je celkem dlouhá doba. Co vám tak dlouho trvalo?
Když jsme dokončili druhou desku, pozměnili jsme složení kapely a přesně nevěděli, co chceme dělat dál. Tak jsme na sebe nechávali působit různé vlivy a náhodou se dostali ke spolupráci s americkými hudebníky, aniž jsme tušili, kam nás to zavede. Vyústilo to v práci na nové desce, která začala asi před třemi lety. Potkali jsme ty správné lidi a začalo to do sebe zapadat.
Kdo jsou ti správní lidé?
Je jich víc, ale kapelu o kvalitě písniček přesvědčil producent Steve Walsh. Už dřív jsme se s ním potkali v New Yorku a padli jsme si do oka. Tak jsme ho oslovili, on přiletěl a na desce jsme pracovali společně. Finální mix písniček teď dělá další Američan Tchad Blake. Toho zbožňuju snad od dvanácti let, kdy jsem kvůli Suzanne Vega a její desce 99.9 F° začala psát písničky. Tchad dělal zvuk téhle desky i spousty dalších, které mám ráda.
Jak se vám podařilo navázat spolupráci s takovou legendou?
Párkrát se nám podařilo koncertovat se Suzanne Vega. Zmínila jsem před ní, že se rozhodujeme, kdo nám bude míchat desku a rádi bychom oslovili Tchada Blaeka. Ale že na něj nemůžeme sehnat kontakt. Suzanne nabídla, ať jí pošleme písničky, že to zařídí.
Připravovat desku s takovými lidmi asi nebude zrovna levné.
Desky děláme trochu megalomanským způsobem. Dbáme na to, aby zvuk byl co nejlepší, a to je nákladná záležitost. Museli jsme vždycky našetřit balík peněz a potom ho během týdne utratit. Mezitím byly půlroční prodlevy. S přispěním pár mecenášů jsme si to platili sami. Jak se bude album Novemberology lišit od předchozí desky Little Miss Behavin' & the Troublemakers?
Na písničkách snad bude slyšet, že jsme vyzrálejší a postupně nás opouští mladická nezaměřená agresivita. Předchozí desku jsme chtěli udělat strašně rockovou, tuhle naopak ne. Většina písniček vznikla v koupelně s akustickou kytarou. Je to spíš písničkářská deska. Mnohem víc akustičtější, klidnější a doufám, že tam jsou lepší texty. Máme tam takovou vražednou baladu se silným příběhem od začátku do konce.
Zazní z desky jen vaše původní tvorba?
Na albu by mělo být deset našich písniček a předělávka písničky Sun Is So Bright od kapely Blue Effect. Při jejím nahrávaní se Vladimír Mišík a Radim Hladík setkali ve studiu po jednačtyřiceti letech. Dozvěděl se o tom režisér Ondřej Trojan a písnička se nakonec stala součástí soundtracku k filmu Občanský průkaz.
Na desce jste spolupracovali s největšími hvězdami svého oboru. Kam dál byste se ještě chtěli posunout?
Strašně si vážíme hvězdných jmen, ale pro nás není nejdůležitější to, s kým nahráváme. Podstatné je, abychom psali lepší písničky, zdokonalovali se na své nástroje a byli na koncertech pořád lepší. To je cesta, kterou se chceme ubírat.
