Proměna Magdalény za čtvrt miliardy (galerie)
Uvnitř kostela svaté Máří Magdalény na Jungmannově ulici v Liberci je pusto a prázdno. Doslova. U vchodu díly z rozebraného obrovského kotle, srdce unikátního podlahového topení, v rohu se krčí trosky klavíru. Sem tam padá omítka. Pár prázdných dřevěných beden. A pak jen holé zdi.
„Je to nádherná budova. Škoda, že dopadla takhle. Aspoň zasklili hlavní okno do ulice,“ řekl Vladimír Souška, který bydlí nedaleko.
Již dva roky vlastní zchátralý kostel svaté Máří Magdalény v Jungmannově ulici společnost Iberus. Pokud firma získá dotace z Evropské unie, změní kostel svou původní úlohu. „Už jsme podali žádost. Kostel chceme přestavět na kongresové centrum,“ uvedl Jiří Zeronik, jednatel firmy. Záchrana budovy může stát bezmála sto milionů korun. Z venku budovu opraví, chrámová loď se ale změní na ultramoderní zasedací místnost. „Na nádherné půdě vznikne místo pro výstavy,“ doplnil Zeronik. Přibudou i místa k parkování.
Nové využití má mít i bývalý klášter v těsné blízkosti kostela. „Upravíme ho na zázemí centra,“ popsal jednatel.
Vedle fary má vyrůst třípatrový hotel. „Na ten dotace nedostaneme. Pro kongresové centrum je ale klíčový,“ vysvětlil Zeronik. Celkem vloží společnost do plánovaného areálu kolem čtvrt miliardy korun.
Celý areál sledují již od osmdesátých let minulého století památkáři. „Současný majitel provedl nejnutnější opravy, kostel zchátral v předchozích letech,“ uvedl Jiří Křížek z Národního památkového ústavu Liberec. V klášteře byla mateřská škola, kostel dlouho sloužil jako sklad národního podniku Kniha, pak jako depozitář.
„Více než milion korun stála jen oprava střechy. Díky tomu do kostela nezatéká,“ popsal Zeronik. Další peníze stálo i pořízení alarmu, který objekt hlídá. „Když jsme poprvé sešli do sklepa, našli jsme haldu dámských vložek. Používali je narkomani,“ popsal Zeronik. Společnost si nepřipouští, že by dotace nezískala. „Podle nás se jedná o nejznámější stavbu mezi takzvanými bronwnfieldy, na které se mohou dotace čerpat,“ vysvětlil jednatel.
Již v roce 1908 rozhodly církevní úřady a vedení města o stavbě kostela v nové čtvrti. Dokončen byl v roce 1910. Vysvětil jej litoměřickým biskup 11. června 1911.
Kostel je zajímavý železnými krovy a na tehdejší dobu revolučním využitím podlahového vytápění.
