Přítelkyně horolezce zkrášluje ženy, o víkendu s ním visí na laně

Dokud se Marcela Navrátilová neseznámila se známým ostravským horolezcem a lyžařem Josefem Lukášem, nikdy nevyšplhala na žádnou skálu. Nyní po nich leze s ním. „Nechala jsem se tím unést, zalíbilo se mi to,“ říká šestačtyřicetiletá vizážistka. Zatímco její muž zvaný José míří na osmitisícovky, její vrchol je zatím Gokyo v Nepálu - 5600 metrů.

Nemáte někdy strach?
Mám, ale snažím se ho překonat. Je důležité, aby člověk získal jistotu. A k tomu je potřeba dobrá kondice. Udržujeme ji posilováním a běháním.

Šla jste na první skálu dobrovolně?
Samozřejmě jsme věděla, že přítel je horolezec. Chtěla jsem to také zkusit. Nemusel mě přemlouvat.

Kde jste se poznali?
Bylo to na módní přehlídce. Zpočátku jsem nevnímala, že Josef je horolezcem a vůbec mě nenapadlo, že by mohl něco z této vášně přenést na mě.

Míváte o něj strach, když už víte, co je horolezectví ?
Ano. Vždycky, když někde je, jsem napjatá. Spadne to ze mě teprve, když se dozvím, že někam vylezl a je v pořádku. Aspoň do té doby, než zas vyrazí někam do skal.

Když se dlouho nikam do výšek nedostane, je na něm poznat, že mu to chybí?
Není typ, který by dával najevo, že ho svrbí paty. Ale v klidu nebývá skoro nikdy. Pořád sportuje, chodí na hory, do posilovny, na kolo.

Myslí podle vás často na lezení?
Občas ano. Někdy má zvláštní stihy. Jdeme třeba spolu po ulici a on kouká, na co by se dalo vylézt. Třeba zkoumá panelák, zda jsou tam nějaké úchyty.

Jste protipóly?
Ano. On je extrovert, já spíše introvert. Jsem klidnější, on je nabitý energií. Jako protiklady se ale vyrovnáváme. Trochu ho tlačím k zemi, usměrňuju, on mě hecuje k extrémním výkonům.

Poznala jste asi spoustu horolezců. Jací jsou?
Jsou si hodně podobní. Většinou jsou hyperaktivní. Kromě lezení dělají další sporty. Někteří jezdí na rychlých motorkách, jiní sjíždí vodu. Je to s nimi někdy hodně únavné. Když se sejdou, zase mluví o skalách, horách.

Živíte se jako vizážistka. Jak se vám v Ostravě daří? Pokud to dělá někdo tak dlouho jako já, tak to jde. Mám kontakty, spolupracuji s profesionálními fotografy a modelingovými agenturami. A dnes chce mnoho žen poradit s vlasy, líčením, celkovým vzhledem.

Když jdete po ulici, sledujete, jak je kdo upravený?
Samozřejmě. Je to má profese. Lidé se oblékají daleko lepe než před lety. Zvláště ženy se snaží vypadat dobře. A někteří muži také. Jsou profese, kdy musí vypadat upraveně. Takže i muži chodí na kosmetiku, na nehty, nechávají si třeba každý týden stříhat vlasy.

Co vám na vzhledu lidí vadí?
Někteří lidé nemají soudnost. Asi nemají doma zrcadlo. I mnohá mladá děvčata vypadají hrozně. To mne mrzí.

Souvisí to s postavou nebo oblečením?
Je to všechno dohromady. Není příjemné se dívat na dívku, které leze pupek z kalhot, nebo ještě hůř, kus zadku se spodním prádlem. To nechápu. Možná to má nějaký skrytý smysl, ale neuznávám to.