Příprava zbraně je pro střelce základ
Opavští střelci z polní kuše mají jméno po celé České republice. V družstvech střelci vyhráli nejvyšší soutěž a medaile berou i v jednotlivcích. Letos se navíc na jejich domácí půdě uskuteční halové mistrovství republiky a medailových nadějí je hned několik. Formu piluje i jednička týmu Dalibor Lhotský.
Opavský střelecký tým má stabilně v polní kuši výborné výsledky. Má kuše ve městě delší tradici?
Polní kušisté oficiálně existují od roku 1982 a to jako součást lukostřeleckého oddílu. Samostatná TJ Opava polní kuše pak vznikla v roce 2005. Dá se tedy říct, že máme oddíl se skoro třicetiletou tradicí.
Jak vlastně vypadá příprava dobrého střelce?
Přípravu mám rozdělenou do dvou částí. Velmi důležitá je technická příprava zbraně, což je vlastně polovina úspěchu. Hodně záleží na výběru šípů, tětivy nebo kuše. Pokud toto střelec nezvládne, nemůže uspět. Samotnou střelbu trénuji jednou týdně a před závody dvakrát do týdne.
Má psychika výrazný podíl na dobrém nástřelu?
Záleží, jak člověk snáší momentální situaci a vývoj závodu. Taky je rozdíl mezi ligovým závodem a třeba mistrovstvím Evropy či světovým pohárem, ale já osobně s těmito věcmi problém nemám a nějak zvlášť na psychické přípravě nepracuji.
Co vás přivedlo k tomuto celkem netradičnímu sportu?
K polní kuši jsem se dostal v roce 1995. V té době již střílel můj nynější kolega Václav Losert. Bydlíme oba v Litultovicích a dá se říct, že ke střelbě mě přivedl právě on. Střelba obecně mě ale baví již od dětství. Jako kluci jsme stříleli z praku, následovala vzduchovka a nyní je to kuše.
Jaký výsledek je pro vás zatím nejcennější?
Vedle titulu mistra republiky v hale, který jsem získal před třemi lety, je to stříbrná medaile na Evropském poháru, který se konal v roce 2006 v Chorvatsku. Pak si samozřejmě cením umístění v kategorii družstev, kde jsme sedmkrát vyhráli mistrovský titul.
V dubnu se uskuteční halové mistrovství republiky v Opavě, jak vidíte šance opavských střelců?
Máme zastoupení v kategorii mužů, žen a v družstvech. Loni jsme brali stříbro a bronz v jednotlivcích a zlato mezi družstvy, tak medailové ambice určitě máme i letos. Mezi ženami má šanci dostat se mezi tři nejlepší Jana Slováková. Vedoucí oddílu Dušan Kudlička a střelci Zbyněk Kudlička s Martinem Hufnáglem se kvůli organizaci závodů střelby nezúčastní.
Na kolik přijde závodní kuše?
Do ceny dost zasahuje to, kde byla kuše vyrobena. U nás se dají sehnat do dvaceti tisíc, v zahraničí špičkové kuše mohou ale stát až sedmdesát tisíc. Závodní kuše také má svá specifika. Její váha může být maximálně deset kilogramů a nesmí se používat optika. K míření se používá dioptr a přední mířidlo. Napínací síla luku je maximálně třiačtyřicet kilogramů a rychlost střely se pohybuje okolo padesáti až šedesáti metrů za sekundu.
Kolik času na závodech máte na jednotlivé střely?
Do terče se střílí po třech šipkách v sadě. V hale je soutěžních výstřelů šedesát na vzdálenost osmnácti metrů a venku jsou hodnoty trochu větší. Časový limit na sadu je v hale dvě minuty a venku tři minuty.
