Přemysl Švec: Do domova důchodců se už vrátit nechci

Je mu osmadvacet let a přesto už má zkušenost z domova důchodců. Přemysl Švec tam bydlel téměř dva roky. Vrátit by se tam už nechtěl. Zámeček v Budíškovicích, kde domov sídlí, vyměnil za panelákový byt v Hradci a seniory za dva spolubydlící, kteří jsou mu věkem bližší. Má štěstí, je jedním z jedenácti lidí, kteří díky sdružení Proutek bydlí v chráněném bydlení. „Rodiče mi před třemi lety umřeli a tak se o mě neměl kdo postarat. Proto jsem bydlel v Budíškovicích,“ vypráví a hned dodává, že za svůj nový domov vděčí sociální pracovnici Evě Nohavové. Ta mu na internetu vyhledala nabídku chráněného bydlení a zeptala se ho, jestli by tam chtěl. Neváhal. Podal žádost a pak už to šlo ráz na ráz. Do bytu v paneláku se jel podívat jen chvíli potom. „Vůbec mi nevadí bydlet v paneláku. Jsem na to zvyklý, s rodiči jsem v Dačicích také bydlel v paneláku,“ vysvětluje.
O tři plus jedna se dělí se dvěma spolubydlícími. Chvíli mu prý trvalo, než si zvykl. Měnit by ale nechtěl. Líbí se mu, že tady má volnost, může si sám vařit, starat se o sebe a cestovat. „Jezdím rád do Prahy nebo za tetami do Telče. Také fandím Formuli 1. Hlavně mě ale baví focení,“ nezapomene se pochlubit plnými alby.
Přemek ale netráví celý den jen svými koníčky. Kromě běžných starostí o domácnost také pracuje. Po městě roznáší letáky a chodí pomáhat starším lidem do Mesdy. Práce s volnou pracovní dobou mu prý vyhovuje.