Prameny. Obci s největšími dluhy v zemi nechce nikdo vládnout

Minerální prameny v západním cípu České republiky proslavily lázeňský trojúhelník po celém světě. Právě kvůli nim se teď jedná v Karlových Varech o možný zápis na seznam světového dědictví UNESCO. Vážení zástupci lázeňských měst by ale možná měli zvážit rozšíření seznamu ještě o jedno jméno. Bylo by stylové: Prameny.

A nabídnout by mělo také co. Vesnice ležící v nadmořské výšce 723 metrů kousek od Mariánských Lázní se může chlubit hned několika unikáty: v Česku je suverénně nejzadluženější obcí, už tři roky nemá starostu ani zastupitele a rekordní je také poslední účast u voleb. Nebo spíš neúčast?

Z téměř sto padesáti obyvatel přišli k urnám jen tři lidé, a to jeden z nich ještě před komisí svůj volební lístek roztrhal. I zbylí dva lidé přišli vlastně volit jen z legrace. Jediní kandidáti ve volbách totiž pouhý den před volbami svou kandidátku stáhli. Ale co. Vždyť je v Pramenech stejně nikdo neznal.

Měli by si místo Prameny dát na ceduli Kocourkov, řeknete si. Jenže tak jednoduché to není. V Pramenech nežije Petr Čtvrtníček, který se obklopil skupinkou podobných recesistů.

Kdo by se chtěl starat o obec, která dluží přes osmdesát milionů korun? To je na jednoho obyvatele víc než půl milionu.

Stáčírna za miliony

Finanční problémy spustil před lety neúspěšný projekt stáčírny minerálních vod. Jen jeho příprava stála miliony korun. „Dělali jsme sedmnáct vrtů, jeden přišel asi na milion. Další peníze stálo vykoupení pozemků,“ počítal Václav Brenner, teď už bývalý starosta.

Prameny sháněly investora, leč marně. A tak vzniklé náklady neměl kdo zaplatit. Nakonec se nezačalo ani stavět. „A my se z toho už nevzpamatovali,“ posteskl si Brenner. Dluhy obce přesáhly osmdesát milionů korun. V roli správce s omezenými pravomocemi se v Pramenech vystřídalo několik úředníků z ministerstva vnitra, řešení na jejich urovnání je ale stejně v nedohlednu. Prameny mají roční příjem zhruba dva miliony korun, z toho milion spotřebují na základní chod. Domy jsou prodané, mezi nimi i obecní úřad, pozemků není víc než jen za několik málo milionů. Tímto tempem by obec svůj dluh umořovala desítky let.

Podobných obcí jako Prameny, které naletěly na rozvojové programy, je po republice víc. Na konci loňského roku jich podle propočtů ministerstva financí balancovalo na samé hraně bankrotu pět. Z toho hned tři z Karlovarského kraje. Kromě Pramenů kvůli zpackanému aquaparku Bublava a Nebanice, které musely vrátit dotace.

„Nemají dostatečné rezervy pro včasné uhrazení splatných závazků vzniklých především z důvodu chybných investičních rozhodnutí nebo z nařízeného odvodu za porušení rozpočtové kázně,“ potvrdil příčinu obecních problémů resort Miroslava Kalouska.

Chudých přibývá

Jak bídně je na tom nejchudší kraj v zemi, to dokládá i Kalouskův seznam obcí s vyšší mírou rizikového hospodaření, kterému Karlovarsko také kraluje.

Rok 2010 obcím ale příliš nepřál všeobecně. K jedenácti na předloňském seznamu jich totiž nově přistálo jedenapadesát, to je v republice dohromady dvaašedesát případů. Nejvíc problematická jsou statisticky sídla v kategorii od 201 do tisíce obyvatel, kterých je v nejrizikovější kategorii devětatřicet.

„Čtyřicet obcí se do této skupiny dostalo kvůli projektům podpořených dotacemi, jiné kvůli chybnému účtování, což souvisí s faktem, že rok 2010 byl prvním rokem účetní reformy. Obcím zaslal ministr financí dopis se žádostí o zdůvodnění a o stanovisko zastupitelstva obce,“ uvedl resort financí.

Většina obcí prý na dopis odpověděla, že chyby v účetnictví už napravily. Ministerstvo zkoumalo rozpočty téměř všech 6245 obcí v Česku.

Rozšiřující se seznam obcí ztrápených dluhy by měl pomoct seškrtat zákon. Podobně jako u firem a osobních bankrotů by se tak mohly zbavit břemene i obce. Připravovaný zákon je ale i přes opakované sliby kvůli prázdné státní kase stále v nedohlednu.

Ozdravný plán by měl vypadat tak, že obec prodá všechen majetek a nebude mít žádné zaměstnance. I občané by měli pocítit, že oddlužení není zadarmo, museli by například platit vyšší daň z nemovitosti a svépomocí by si opravovali chodníky.

Obec nemůže zaniknout

„Pokud i nucený správce konstatuje, že splacení obecních dluhů v rozumné době není možné, musí nastat insolvence,“ vysvětloval František Vavera, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu.

Obec však nemůže prostě zaniknout ani splácet dluhy „do konce života“. Řešením insolvence by mohlo být sloučení s jinou obcí. „Větší celek má lepší stabilitu, byl by to ale průlom do Ústavy,“ naznačuje obtížnost takové změny Vavera. Druhou variantou je ztráta možnosti obce řídit své záležitosti. „Několik let by o penězích v obci spolurozhodoval někdo další, třeba kraj,“ dodává.

S tím souhlasí i Svaz měst a obcí, který zavedení „obecního bankrotu“ vítá. „Volič by si měl uvědomit, koho volí, aby na to nedoplatil,“ říká výkonný šéf svazu Jaromír Jech.

Většina věřitelů totiž zůstane neuspokojená a už dnes se stává, že ve volbách vyhraje bývalý starosta, který obec do potíží přivedl.

Někdy občané ani netuší, že obec má problémy s dluhy. S novou legislativou chce ministerstvo vnitra řešit také tvrdší postih vůči zastupitelům, pokud se dopustí nesprávného postupu. A to je také zřejmě ten důvod, proč v Pramenech nechce nikdo kandidovat ve volbách.

Volby na sedmý pokus?

Bez zastupitelstva jsou Prameny už od roku 2009, kdy se do voleb nikdo nepřihlásil. Od té doby řídí zadluženou obec správce jmenovaný ministerstvem. Volby byly vypsané už šestkrát, naposledy loni v prosinci, kdy v nich kandidovala strana Lidové fórum se sídlem v Brně. Lidé z její kandidátky si však v obci včas nezajistili trvalý pobyt.

Jaká fraška se zase v Pramenech chystá, to v připravovaných volbách dokazovala i zamýšlená kandidatura Lukáše Kohouta z Varnsdorfu, který se proslavil jako falešný asistent poslance Jana Kavana. Svou kandidátku však nakonec nepodal.

„To jsou ty skryté snahy dnešních různých chtivých lidí, postupně se zmocňovat majetku, dnes už i obcí, protože jinak není moc co rozkrádat,“ zlobí se Stanislav Kotous, který chtěl Pramenům také pomoci. Důchodce z Kadaně přijel s nabídkou, že třeba i v roli starosty zjedná nápravu. Jenže neuspěl. Na jím svolanou schůzi do místní restaurace přišlo sice dvacet lidí, na jejím konci se však dozvěděl to samé: nemáme zapotřebí dělat si starosti kvůli dluhům, které jsme nezavinili.

„Oni si snad myslí, že jim někdy něco spadne samo do klína. Teorie o tom, že stát někdy vyhlásí bankrot na obce, je scestná, zejména v nejbližších letech hospodářské krize,“ říká Kotous.

Podle něj nestačí jen vyvézt odpadky a uklidit cesty od sněhu. „Za nějaký ten rok se může stát, že do domu se dostanou jen po chodníku, protože i ta silnice kolem bude někomu patřit,“ varuje Kotous.

Možná poslední z jeho argumentů lidmi v nejzadluženější obci republiky konečně pohnul. Šestkrát se tady neúspěšně konaly volby, sedmý pokus by už snad měl vyjít. Do voleb začátkem dubna jde sdružení nezávislých kandidátů Naše Prameny. Kandidátku už zaregistroval Městský úřad v Mariánských Lázních.

PRAMENY

• První lidé se v jižní části Slavkovského lesa usídlili už na začátku 14. století.
• První písemná zmínka o Pramenech je z roku 1357.
• V okolí obce se nejdříve těžilo stříbro a cín, bohaté vývěry minerálních vod začali lidé využívat okolo 16. století.
• Až do druhé světové války byl tehdejší Bad Sangerberg prosperujícím lázeňským městem.