Podvod s projektem? To jsou zlé pomluvy, brání se nová šéfka GASK

Jana Šorfová nastoupila do funkce ředitelky kutnohorské Galerie Středočeského kraje počátkem března a zatím se podle svých slov věnuje hlavně ekonomickým a organizačním věcem.

Přesto už na sebe stihla strhnout pozornost médií, když web o výtvarném umění artalk.cz nedávno přinesl informaci, že opsala část svého projektu, s nímž vyhrála výběrové řízení.

Co na to obvinění říkáte?

Samozřejmě je to obrovský nesmysl. Pravděpodobně jde o útok směrem od člověka, který to řízení nevyhrál. Myslím, že vím, kdo konkrétně za tím stojí, ale nemám dostatečné důkazy.

Jak ale vysvětlíte, že se váš text v určitých pasážích podobá textu Moniky Burian, s nímž se ucházela o vedení Národní galerie?

S Monikou jsme přítelkyně a velmi úzce spolupracujeme. V mnoha věcech máme podobné názory a zkušenosti. Také jsme při zpracování projektu vycházely ze stejných marketingových manuálů a vyměňovaly si názory.

Budete podávat trestní oznámení pro pomluvu?

Zvažovala jsem to, ale rozhodla jsem se, že by to nemělo smysl. Mohlo by se to táhnout dlouho. Mám teď důležitější věci na práci.

Aktuálně mohou lidé ve vaší galerii vidět výstavu pod provokativním názvem Erotická Revue. Jak vznikala?

Když jsem nastoupila, museli jsme hned řešit, čím nahradíme odvolanou výstavu Damiena Hirsta. Ale protože náš šéfkurátor Ondřej Chrobák má věci dokonale pod palcem, zakrátko přišel s Erotickou Revue a už devatenáctého března jsme zahajovali. Podle návštěvnosti má velmi dobrou odezvu.

Setkali jste se i s negativními reakcemi?

Vůbec ne. Naopak jsem dostala dokonce několik emailů od přátel. Psali, jak je báječné, že jsme tímto způsobem navázali na třicátá léta, na surrealistickou skupinu Štýrský – Toyen. Lidé to vnímají pozitivně.

Co je na výstavě nejzajímavější?

Celá je zahalena do intimity. Neuvádíme u děl jména umělců. Myslím, že je dobře, že lidé mohou použít svoji fantazii.

**Proč jste se vlastně přihlásila do výběrového řízení na pozici ředitelky?

V květnu jsem skončila po osmi letech v muzeu Kampa a řekla jsem si, že už se k umění nevrátím. Hrozně mě vyčerpávalo složité shánění peněz. Dodělávala jsem si proto své vlastní projekty, ale když v listopadu vypsali výběrové řízení na vedení GASK, začala jsem o tom uvažovat.

Sledovala jste aktivity GASK už předtím?

Samozřejmě. Otevření galerie nešlo přehlédnout. Nástup byl velice agresivní a mně se nápad hrozně líbil. Začala jsem mluvit s lidmi, kteří pro GASK pracovali v Praze. Také jsem jezdila na výstavy jako běžná návštěvnice a vozila jsem s sebou i svou známou, kurátorku Noemi Smolik.

Věnujete se umění odjakživa?

Měla jsem k němu vždycky vztah, otec byl sběratel a rodiče nás k umění vždy vedli. Před revolucí jsem však vystudovala jen střední školu. Po pádu komunismu jsem hned vyrazila do Kanady, kde jsem se věnovala angličtině a také si udělala titul MBA v hotelovém managementu.

K umění jsem se vrátila pod vlivem manžela-umělce. Také díky němu jsem se seznámila s Medou Mládkovou.

V čem si vážíte svého předchůdce v GASK Jana Třeštíka?

Dokázal dovést galerii ke zdárnému otevření a velice dobře ji rozjet. Najednou každý věděl, že existuje. Je velmi odvážný a nasadil laťku opravdu vysoko. Jsem více administrativní a organizační typ, ale věřím, že právě to galerie nyní potřebuje. Nicméně budu se snažit udržet jeho vizi a zachovám stávající tým, který funguje bezvadně. Jen bych chtěla přivést externí kurátorku Noemi Smolik, Češku žijící v Německu, která by nám jednou dvakrát do roka udělala nějakou výstavu.

Plánujete i jiné zahraniční osobnosti?

Určitě. Mám hodně kontaktů v cizině. Doufám, že se mi naši krásnou sbírku podaří dostat do zahraničí a na oplátku dovézt jiné výstavy odtamtud. Musím říci, že sbírka GASK je úžasná. Až se mi někdy tají dech, když procházím expozicemi.

Jezuitskou kolej a přilehlé zahrady čeká poslední fáze rekonstrukce. Kdy bude hotová a na co se mohou lidé těšit?

Rozhodně na nové výstavní prostory. Chtěla bych tam mít zázemí pro rezidenční programy: umělci by přijeli, tvořili přímo na místě a pak vystavovali. Až se opraví park, mohli bychom udělat sochařskou soutěž, nebo alespoň výstavu soch. Navrhla jsem starostovi Kutné Hory Ivo Šancovi, že bychom ji rozšířili i do dalších koutů města. V parku plánujeme také místo pro odpočinek návštěvníků s trávníkem a vodní plochou. Pokud jde o termín, zatím není nic jisté, ale vypadá to na podzim příštího roku.

A dočkáme se i Damiena Hirsta? Někde jste se nechala slyšet, že je to uzavřená kapitola.

Ona to média občas popletou. Výstava byla původním ředitelem velmi dobře vymyšlená. Bohužel takto náročné výstavy se ne vždy uskuteční. Musí se vypsat zápůjčky, vše dostat do smluv a někdy se stane, že některý z majitelů si to rozmyslí. Vlastníci drahých sbírek bývají někdy náladoví. Nicméně vím, že Jan kontakty stále udržuje, a pokud se mu to podaří, výstava bude přinejmenším v Praze. Pokud by se dostala do GASKu, bylo by to úžasné. Ale pro nás je teď daleko důležitější udržovat dobrou uměleckou úroveň.

GASK se zúčastní mezinárodního projektu Umění doby Jagellonců ve střední Evropě. O co jde?

Půjde o mezinárodní výstavu v Polsku, Německu a České republice. U nás projekt zahájí výstava příští rok v květnu. Možná se to dokoce podaří i na výročí otevření GASKu osmého května. Nebude to však pouze o expozicích a Jezuitské koleji. Chystáme dalších deset jedenáct míst po městě a v jeho okolí, návštěvníci se doslova projdou po stopách Jagellonců. Na výstavu bude pak možné přijet i na kole. Součástí bude také spoustu zajímavostí a interaktivních prvků, takže projekt je opravdu určený všem. Rádi bychom, aby lidé měli aktivní odpočinek – přijeli za výstavou třeba o víkendu z chalup, nebo v létě z dovolené a ve městě se zdrželi.

Jezdí k vám i lidé z ostatních měst Středočeského kraje?

Máme úterky zdarma, to chodí zejména lidé z Kutné Hory a okolí. Ale o víkendech už přijíždějí vzdálenější návštěvníci. Dobrý tahák jsou víkendové přednášky, které vede lektorské oddělení Ondřeje Horáka. To vytváří různorodou návštěvnost. Na mne je ji ještě posílit, abychom se finančně udrželi. Cílem je přivést nejen Čechy, ale i zahraniční turisty.

Když se podíváte do minulosti galerie, co se opravdu povedlo?

Mně se líbila minimalistická výstava Warhol – Cranach, byla jedinečná. A také výstava Alfonse Muchy a zejména pojetí Petra Wittlicha. Zajímavá byla i výstava současného umění Erste Bank. Tím na sebe GASK hodně upozornil. Součástí výstavy byla i klec se živými slepicemi, které snášely vajíčka. Pokud jde o současné umění, o tom se stále spíše učím. Nejvíce mne ale oslovila stálá expozice.

A na co se nejvíce těšíte do budoucna?

Určitě to bude výstava o designu FNAC pořádaná společně s Francouzským institutem. Design je velmi zajímavý a pořád je v něm co objevovat. Dobře je připravená také výstava novináře a sběratele Hanse-Petera Rieseho, který sbíral české umění, jako je Sýkora, Malich. O spolupráci jsem požádala i Goethe-Institut. Českou lahůdkou bude výstava, kterou připravují Jana a Jiří Ševčíkovi.