Pod střechou nemocnice jsou tuny prádla i metráky řízků

Krajská nemocnice Tomáše Bati připomíná s více než dvaceti budovami menší sídliště. Stejně jako každý obyvatel bytu musí vařit, prát a hlídat děti, starají se o nemocniční kolos jeho zaměstnanci.
Aby mohli lékaři ročně ošetřit stovky tisíc lidí, potřebují pořádné zázemí. Sedmička nahlédla do míst, kam se běžný pacient nedostane.
Tak například v prádelně měsíčně vyperou téměř sedmdesát tun prostěradel, ubrusů, povlečení nebo lékařských operačních halen.
Každý den brzy ráno začíná směna vedoucímu prádelny Bedřichu Čadovi. „Vloni rukama čtyřiceti našich pracovníků prošlo více než osm set tun prádla. Každý měsíc spotřebujeme přes tunu tekutých pracích prostředků,“ říká Čada.
Pro jeho lidi jsou nejnáročnějšími dny pondělí a úterý. „O víkendech je totiž prádelna mimo provoz, takže v pondělí ráno tu máme obrovské hromady,“ dodává Čada.
Srdcem místa je kontinuální prací linka se třinácti komorami za sebou. „Jde o špičkovou technologii. Náplň jednotlivých komor je třicet šest kilo, cyklus pohybu je tři minuty,“ vysvětluje mluvčí nemocnice Karla Havlíková.
Poslední fází je žehlení. Na klasické žehličky tam mohou zapomenout. Dostat do komínků tři tuny prádla ručně, to by asi nemocnice musela zaměstnat celou armádu hospodyněk. „Ložní prádlo žehlíme na třech válcových strojích, pro osobní prádlo máme lisy,“ dodává Čada.
Mrkev pacienti neradi Ani kuchyně nezaostává. Čtyři desítky lidí se starají o to, aby pacienty netrápil kromě zlomenin a bolestivých ran po operacích navíc ještě hlad. V době obědů je v kuchyni šrumec jako na Matějské pouti.
Denně připraví kuchaři osmdesát kilo masa pro pacienty a stejnou dávku pro zaměstnance nemocnice.
„Jídelní lístky plánujeme tři týdny dopředu. Je to nutné kvůli propočítání porcí a využití skladů. Nejvíc mají pacienti rádi polévky, omáčky a smažená jídla. Naopak nejméně oblíbená je například dušená mrkev nebo míchaná zelenina,“ popisuje šéfka stravovacího provozu Alena Hrbáčková.
Její podřízení denně kromě běžných jídel musejí připravit také několik diet. Jíst musejí i lidé se žaludečními problémy, cukrovkáři nebo ti, kterým lékaři naordinovali speciální bezlepkový režim.
„Někomu musíme jídlo rozmixovat. Denně chystáme nejméně tisíc pokrmů, které spadají pod nějaký dietní režim,“ dodává Hrbáčková. Pacienti jsou většinou spokojení. „Když jsem tam ležel po artroskopii kolena, neměl jsem žádné výhrady,“ potvrzuje zlínský podnikatel Petr Prudký.
Ani peníze však pacientům nepomohou, aby se vyhnuli nemocniční stravě. „Žádné výjimky v tomto směru nenabízíme,“ říká Havlíková, kterou rozesmál dotaz, zda je možné si na pokoj objednat pizzu nebo dovážku z restaurace. „Všichni pacienti mají nemocniční stravu. Mnozí dostanou lékařem určenu dietu,“ upřesnila.
Na rozdíl od řady velkých nemocnic ve Zlíně chybí vlastní pekárna. Veškeré pečivo musejí nakupovat u externích dodavatelů. A to není práce pro jednoho závozníka s dodávkou. „Denně nám přivezou sto sedmdesát kilogramů chleba, třináct tisíc kusů pečiva, což jsou obvykle rohlíky nebo veka,“ uvádí mluvčí Havlíková.
Zatímco v kuchyni je obvykle hluk, jen o několik desítek metrů dál funguje další mimořádně důležité pracoviště, kde by, s nadsázkou řečeno, padající špendlík slyšela i osmdesátiletá babička. Dva samostatné servery pracují v klimatizovaných místnostech se stálou teplotou, záložními zdroji energie a zabezpečovacím zařízením.
Místnosti datového úložiště připomínají telefonní ústřednu. V několika stojanech blikají barevná světélka. O všechny informační systémy nemocnice pečuje šest správců, kteří jsou zodpovědní za chod a údržbu. „Pro hlavní informační systém používáme dva samostatné servery, které se v případě poruchy navzájem zastupují,“ vysvětluje vedoucí útvaru informačních systémů Radomír Bušo.
Nejdůležitější je klinický informační systém, který obsahuje několik modulů podle použití a je v něm veškerá zdravotnická dokumentace pacientů. „Díky sjednocení informačního systému může lékař bez problémů nahlédnout do předchozích záznamů, a tak si udělat kompletní představu o zdravotním stavu pacienta,“ uvádí Bušo.
Veškeré údaje systém pečlivě zálohuje. „Data v pravidelných intervalech automaticky kopíruje z hlavního na sekundární server. V případě poruchy jednoho z disků či celého serveru mají lékaři data okamžitě přístupná,“ uzavírá Bušo.
Klienti ani zaměstnanci zatím nemohou bez problémů surfovat po internetu. Nemocnice totiž zatím nemá komplexní Wi-Fi síť. Pouze v některých odděleních jsou dostupné lokální sítě.