Pitnou vodu nečepujeme

Marcela Jurková
Dát si v restauracích v Kladně k obědu či kávě vodu z kohoutku host může, jen když si o ni řekne. Neplatí to však všude.

Když Středočeské vodárny rozjely v září na Kladensku projekt Kohoutkovou, prosím - tedy možnost dát si v restauracích a kavárnách natočenou pitnou vodu z vodovodu, zdálo se být všechno jednoduché. Vodárny dají restauracím na vodu krásné skleněné karafy, hosté nebudou muset platit drahé čtvrtlitrové minerálky, a tak si objednají na závěr třeba dortík a restaurace nepřijdou o tržby.
Tři týdny po ohlášení projektu se situace v pohostinství nezměnila. Voda z kohoutku je tam podobná exotika jako výlet Kladenských na Velikonoční ostrov. Většina se tam nikdy nedostane, i když by chtěla.
„Chce to delší čas. Restaurace si musí zvyknout, že nabízet vodu z kohoutku není nic podřadného,“ říká mluvčí vodáren Lenka Kozlová. Situace na Kladensku je podle ní jiná než v Praze, kde se do projektu zapojily i velké hotely. „V zahraničí je běžné, že na stůl dostanete karafu s vodou, takže to pro ně znamená určitý punc světovosti,“ dodává.
Obsluha restaurací se většinou ohání tím, že má natočení vody z kohoutku zakázané od majitele. Na druhou stranu je pravda, že hostů, kteří si o vodu k pití řeknou, není mnoho. „Myslím, že se to nehodí,“ říká většina z oslovených.

Články z jiných titulů