Pečujme o tělo

Většina jich skončí v rakvi na hřbitově, velká část projde zpopelněním v krematoriu. Někteří z nás se však rozhodli posloužit vědě a budoucím medikům. Ti se musí naučit anatomii jedině na mrtvých tělech. Teorie by v tomto případě nestačila. Je ovšem zajímavé sledovat názory, jak se k otázce dárcovství těl staví jednotliví lidé. Nutno říct, že většina z nás má ke své schránce, byť by byla po smrti, stále osobní vztah. Tělo musí do hrobu. Paradoxní je to hlavně proto, že mnoho z nás se o své tělo vůbec nestará. Huntování je často slabý výraz. Ale co se s ním stane po smrti, na tom nám setsakramentsky záleží. Nebylo by lepší, kdybychom na svou tělesnou schránku mysleli už za tohoto života? Tedy dříve než nám bude k ničemu?