Páku dělají i droboulinkaté holky, říká medailistka z Kolína

Je půvabná a zároveň zatraceně silná. Šárka Dařílková žije v Žiželicích na Kolínsku a a závodí v armwrestlingu, což je oficiální název pro sportovní odvětví zvané páka.

Má i bronzovou medaili z minulého mistrovství světa.

Neslýcháte, že páka není pro ženy?

No, třeba moji rodiče si vůbec nemysleli, že bych tenhle sport mohla dělat. Ale teď už se mnou jezdí na závody a podporují mě. Taky je to chytlo. Páka má něco do sebe, je to něco jiného.

Jak vypadají vaše soupeřky? Už jste se někdy bála, když jste viděla, proti komu nastoupíte?

Párkrát jo, protože některé holky jsou opravdu velké a působí silně. Ale na většině z nich byste ani nepoznal, že dělají páku, a můžou mít v ruce takovou sílu. Jsou droboulinkaté.

Snaží se některé z nich zastrašit svoje protivnice?

Mně se to ještě v životě nestalo, ale znám jednu paní, která se na sebe snaží upozornit různými grimasami. Je to docela nesportovní.

Vy ještě soutěžíte mezi juniorkami, že ano?

Přesně tak, poslední rok, je mi osmnáct.

A kdy jsou závodnice na vrcholu sil?

Nejproduktivnější věk je od osmnácti do jedenadvaceti, případně čtyřiadvaceti let. Začít je dobré ještě dřív, třeba ve třinácti, kdy už jsou svaly alespoň trochu vyvinuté, abychom pak v těch osmnácti měly nějaké zkušenosti.

A končí už v těch čtyřiadvaceti letech?

Normálně ano. Ale závodí se například i v kategoriích padesáti- nebo šedesátiletých.

Ve kterých váhových kategoriích se závodí?

Většinou si je udělá pořadatel, tak jak on chce.

Jaké tedy byly například na loňském světovém šampionátu poblíž Las Vegas, kde jste získala bronz mezi šedesátikilovými juniorkami?

Tam byly do padesáti, pětapadesáti, šedesáti, pětašedesáti, sedmdesáti a nad sedmdesát kilogramů. U kluků nebo mužů to začínalo na pětačtyřiceti a končilo na plus sto deseti.

Medaili máte díky levé ruce. Tu máte silnější?

Jsem pravačka, takže lepší mám asi pravou ruku. Je taková vycvičenější.

Jak trénujete?

V posilovně, jsou na to speciální cviky. Především posilujeme záda a ruce, konkrétně hlavně bicepsy a předloktí. Dobré je trénovat i ramena. Pro každého platí něco jiného. Pak jsou doplňkové sporty jako například horolezectví.

Kolikrát v týdnu máte trénink?

Třikrát. Pondělí, středa, pátek. Je to tak akorát, aby si ruce odpočinuly.

Jak dlouho trvá zápas?

Někdy vteřinu dvě, jindy pět minut.

Můžou lidé vidět zajímavé turnaje i v Česku?

V různých městech se během roku konají čtyři kola extraligy. Pak jsou třeba Grand Prix nebo Golemova ruka. Největší akcí z českého pohledu je národní šampionát, odkud se můžeme probojovat na mistrovství Evropy nebo světa.