Odpadová přádelna v Bílém Potoce
#####Popis původního stavu:
Roku 1903 továrna do základů vyhořela a nové železobetonové budovy nechal postavit o deset let později liberecký továrník Bienert, který zde provozoval odpadovou přádelnu vlny (kromě ní v Bílém Potoce existovalo sedm textilních trháren). Architekt Zieger pojal fasády ve své charakteristické žluto-šedé barevné kombinaci. Ke čtyřpodlažnímu bloku přádelny 2 x 8 polí o rozměrech 4,08 x 7,15 metru je na jižní straně přiřazena turbínová hala a na straně západní potom strojovna a kotelna. Samostatně byly postaveny skladové budovy na sever od přádelny a trhárna východně od ní. Byl instalován protipožární systém, parní kotel dodala firma Breitfeld-Daněk. Roku 1926 byly instalovány dvě Francisovy turbíny zn. Voight.
#####Popis následujícího vývoje:
Karl Bienert junior řídil odpadovou přádelnu, jež zpracovávala produkty okolních trháren, až do 30. let 20. století. Po roce 1948 se továrna stala součástí n. p. Fryba, později n. p. Bytex, a v letech 1990–2001 zde působila Mykana a. s.
V roce 1953 byl rozebrán parní stroj. Turbína vzala za své v polovině 60. let, kdy byla odvezena do sběru.
#####Popis současného stavu:
Dobře dochované budovy dnes složí jako restaurátorské dílny historické techniky a příležitostně jsou přístupné veřejnosti.
*Zdroj: Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze, https://registr.cvut.cz*
