Od maturity si odskočil na Tretru

Před mnohatisícovým davem, těsně před zahájením hlavního programu Zlaté tretry, se postavil na start ostravské běžecké dráhy atlet Jan Sýkora. Patnáctistovku ale nezaběhl podle svých představ. Zapracovaly nervy a navíc musel závod vměstnat mezi maturitní zkoušky.

Je velký rozdíl běžet na Tretře, oproti jiným závodům? Celkem velký. Jde o to, že je to jedna z největších akcí, takže má svou atmosféru. Startoval jsem hodinu a půl před zahájením hlavního programu, takže na tribunách bylo zhruba patnáct tisíc lidí.

Měl jste možnost prohodit pár slov s nějakým významným sportovcem? Měl jsem přístup všude, takže jsem potkal Bolta, Špotákovou nebo Roblese. Každý závodník se před startem soustředí, tak není moc prostor na rozhovory. Bavili jsme se ale s Kubou Holušou, který mi říkal, že se cítí na výborný výkon. A taky ho zaběhl. Taky jsme si vyměnili pár slov s trenérem Usaina Bolta.

Jak to vypadá těsně před startem? Asi dvacet minut před výběhem jsem se dostal do místnosti, kde jsem obdržel číslo, převlékl jsem se do závodního a čekal na pokyn. Pak mě vyvedli přes útroby stadionu ven, kde jsme podél plotu šli asi tři sta metrů ke startu.

Byl jste hodně nervózní? Dost. Je to zvláštní, když vás sleduje tolik lidí. Klepala se mi trochu kolena. Otec byl kousek u dráhy, popřál mi hodně štěstí. Byl jsem ale tak nervózní, že jsem mu ani neodpověděl.

Jste spokojený s tím, jak jste zaběhl? Moc se mi to nepovedlo. Ale o to nešlo. Důležitější bylo, že jsem zažil atmosféru Tretry.

S nějakým cílem jste ale asi do závodu nastupoval. Chtěl jsem se dostat pod čtyři minuty. Pětadvacet metrů před cílem ale na časomíře blikly čtyři minuty, to jsem psychicky rezignoval a závěr prakticky vypustil. Kdyby vydržel běžet naplno, měl bych kolem čtyř minut a dvou vteřin. Nakonec jsem ale skončil čtrnáctý s časem 4:05,89.

To vás tak svazovala nervozita? Já jsem to prožíval od rána, nemohl jsem se najíst, měl jsem sevřený žaludek a závod přitom začínal ve čtyři hodiny odpoledne. Dva dny před tím jsem se navíc pokoušel o nominaci na mistrovství světa, což bylo dost náročné. Podle otce hrálo svou roli i to, že jsem maturoval. V pondělí jsem dělal zkoušky z českého jazyka, v úterý běžel na Tretře a ve středu jsem maturoval z matematiky.

Co vás čeká teď, když jste odmaturoval? Počkám na výsledky a potom se přesunu do Prahy, kde budu studovat na Akademii výtvarných umění a běhat za Duklu. Tedy, jestli o mě budou ještě stát. Na stejném místě trénuje i Jakub Holuša, tak doufám, že se časem dostanu na jeho úroveň.

Umění a vrchový sport. Co má větší přednost? Někdy se to ve mně docela dost tříská. Třeba, když chci jít za kulturou a mám trénink. Jindy jsem zase tak unavený, že nemám chuť tvořit, i když mám nápady. Umění ale sportu ustupuje.

Máte ve sportovní oblasti nějaký dlouhodobý cíl? Chtěl bych dokázat to, co můj otec. Běžet na olympiádě a zapsat se do českých statistik. Jsou to dost vysoké cíle, ale bez nich to nejde. Snad se mi to podaří.