„Obojživelník“ slaví osmdesát
Vlastimil Bubník se dá považovat za rekordmana. Závodně hrál fotbal i hokej za brněnské kluby a kopačky za brusle měnil podle sezony. Proto se mu říkalo „obojživelník“.
K bodům za branky, kterých jen v národním hokejovém družstvu vstřelil při 127 zápasech 121, si v pátek může připsat další číslo. Osmdesát. Přesně tolikáté narozeniny totiž v pátek 18. března oslaví.
Bubník získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy ve fotbale, při žádném utkání doma ani ve světě nedostal nikdy žlutou kartu. Čtyři cenné kovy přivezl i z hokejových šampionátů. Šestačtyřicet let držel rekord zimních olympijských her mezi hokejisty v kanadském bodování, než jeho šestatřicet bodů překonal Fin Teemu Selänne.
V poslední době ale Bubníka trápí vážné zdravotní problémy, i proto Sedmičce neposkytl rozhovor. Za svou kariéru se však potkal se stovkami hráčů. Například s Jaroslavem Jiříkem, který do brněnského hokejového týmu přišel v jednadvaceti letech. „Tehdy už pro mě byl o osm let starší Vlasta Bubník ikonou. Když jsem pak přišel do kabiny, zjistil jsem, že je to normální člověk. Každopádně měl velký respekt. Co řekl, bylo svaté,“ vzpomíná dvaasedmdesátiletý Jiřík.
Podle něj Bubník rozhodně nezkazil žádnou zábavu. „Když jsme jeli ze zápasu, dal si i sklenku vína, nebyl to žádný morous. Tehdy jsme se ještě tak nehlídali jako dnešní hráči. Hráli jsme hlavně pro radost a pro diváky,“ říká první Čech, který hrál v NHL. Jeho slova ostatně potvrzuje i Bubník v jednom z rozhovorů. „Diváci byli pěkně rozjetí. Chodili se na hokej bavit, protože věděli, že vyhrajeme. A jak se tam chlastalo! Padl gól a už bylo vidět, jak si dávají. Placačka a buráky, s tím se chodilo na stadion,“ zavzpomínal Bubník na atmosféru první ligy.
Geny po otci částečně zdědila i jeho dcera, třiatřicetiletá Hana Bubníková. I ona je „obojživelníkem“. Pomáhá s fyzickou přípravou brněnských fotbalistů i hokejistů. „Přestože sport mým rodičům dost vzal, mají radost, že se mu věnuji,“ řekla Bubníková. Mužů, kteří v druhé polovině minulého století hráli hokej i fotbal zároveň, bylo mnoho. „U Vlasty byl rozdíl v tom, že se v obou sportech podíval do reprezentace,“ uzavřel Jiřík.
