Nemluví, ale jak udělat výstavu, vědí

Na začátku byl školní úkol a taky přihláška na vysokou školu. Pak se teorie proměnila v praxi a na konci tříměsíčního snažení je výstava. V táborské Vodárenské věži jsou k vidění plastiky, malby, fotografie nebo třeba módní návrhy táborských středoškoláků.

O výstavu s názvem Amok se postaralo osmnáct mladých výtvarníků a s nimi jedna kurátorka, stejně jako oni studentka táborského gymnázia Pierra de Coubertina. Dát dohromady výstavu byl právě její nápad.

„Prvním impulzem byl předmět média a komunikace v angličtině. Proto má také výstava podtitul umění jako prostředek komunikace,“ vysvětluje Tereza Veřtátová, studentka francouzské sekce gymnázia. Sama se hlásí na vysokou školu do Anglie na obor Dějiny umění, design a kurátorství. Součástí přihlášky byl i motivační dopis o tom, co by ráda dělala. A myšlenka uspořádat výstavu byla na světě.
„Umění má něco světu sdělovat, nějak zapůsobit. Hodně lidí zapojilo téma komunikace přímo do svých prací,“ vysvětluje Veřtátová.

Tak trochu experiment

V jedné instalaci tu návštěvníci najdou třeba plastiky hlav, kterým nechybí nejrůznější drátky nebo elektronky jako symbol moderní technologie a především komunikace.

Autorem jedné z nich, červené ďábelské busty, je Ondřej Šabata.
„Je to jen část kompozice. Její výsledná podoba se vyvíjela postupně. Všichni jsme tak trochu experimentovali,“ tvrdí student čtvrtého ročníku Ondřej. Svůj objekt tvoří společně s ostatními v provizorním ateliéru na půdě táborského gymnázia.

Na stejné škole mají také malířky, fotografy a módní návrháře. „Styl oblékání, to, jak se člověk projevuje, je také součást neverbální komunikace,“ vysvětluje kurátorka.
Studentská díla, která jsou ve věži k vidění, vznikala přímo pro výstavu. „Nechtěli jsme zpětně ukazovat to, co už bylo hotové, čistě proto, že se to hodí k tématu,“ popisuje Veřtátová. I když si pod vystavenými exponáty může každý představit, co chce, je téma táborské středoškolské moderny dané.

„Nemám ráda věci, ke kterým je třeba podávat dvoustránkové vysvětlení,“ uzavírá Veřtátová. To potvrzuje i motto výstavy vypůjčené od čínského filozofa Lao-c´: „Protože ti, co ví, nemluví…“
O čem nemluví táborští studenti, se mohou přesvědčit návštěvníci Vodárenské věže do konce května. Otevřeno je od středy do neděle.