Nejvíc mě těší úspěchy družstva
Táborský ricochet je pojmem, který zná celá republiková špička. U laiků ale stále zaostává za squashem. „Ricochet je dynamičtější verze squashe. Hraje se na uzavřeném hřišti s možností odrazu o strop,“ popisuje rozdíly čtyřicetiletý Alan Mačor, hráč a trenér ricochetového klubu v Táboře.
Historie ricochetu sahá do 90. let, jak se vůbec tento sport do republiky dostal? Byl jste u založení České ricochetové asociace?
Do Česka tento sport přivedl Miloš Pokorný. Po revoluci začal stavět squashové a ricochetové kurty. Já osobně jsem u založení asociace nebyl. U jejího zrodu však stáli Táboráci Antonín Miloschewitsch a Karel Hňup, v tu dobu už oba aktivně hráli.
Nyní ale působíte ve výkonném výboru České ricochetové asociace. Co taková práce obnáší?
Je to hodně práce zabírající spoustu času. Řídím soutěže. Sestavuju a zodpovídám za rozpis turnajů, rozlosování a nasazování hráčů, zpracování výsledků, žebříčky, školení trenérů a rozhodčích. Dále pořádáme mistrovství republiky i Evropy, Czech Open, 1. a 2. ligu družstev, celorepublikové turnaje jednotlivců (muži, ženy, junioři). Bohužel se zatím nedaří najít generálního sponzora. Ricochet je pouze přidružený člen Českého svazu tělesné výchovy, proto i peníze ze svazu jsou minimální, spíše směšné. Jedinou možnou alternativou financování jsou členské příspěvky.
Název klubu je SKS RICO Tábor, proč nesoutěžíte pod Planou nad Lužnicí, kde je celé zázemí klubu?
Původně jsme byli Sportcentrum na Sojčáku. Hlavním důvodem, proč soutěžíme za Tábor, jsou opět peníze. Radnice nám aspoň něco přispívá. Když klub zakládali, tak Planá financovala z rozpočtu jiné sporty.
Letošní sezona už skončila. Jak byste ji zhodnotil?
Vrcholem bylo Mistrovství republiky v Pardubicích. Na něm jsem obsadil druhé místo. Postupem času cítím zklamání, protože soupeře jsem mohl při lepším výkonu asi porazit. Stojí za to zmínit i čtvrté místo spoluhráče z týmu Jaroslava Kindla. Velký úspěch zaznamenal v juniorech Adam Široký, který vyhrál republikový žebříček a na mistrovství republiky skončil také druhý. Velmi prestižní je pro nás republikové vítězství v kategorii družstev.
Zdá se, že máte větší radost z výsledků družstva.
Určitě. Radost mám hlavně z toho, že k republikovému triumfu družstev nám pomohli odchovanci klubu, hlavně Adam Široký a Petr Motalík.
S mladými hráči pracujete už delší dobu. Stál jste u obnovení republikové ligy juniorů. Jaký k němu byl hlavní podnět?
Pro ricochet je nutné, aby se trenéři věnovali mládeži, jinak by sport vymřel. Na počátku, kdy republikové soutěže začínaly, byla i liga juniorů. Byla to ale doba bez trenérů a práce s mládeží neměla takový efekt. Později juniorské soutěže skončily, nehrály se asi tři roky. V té době se postupně vyškolili trenéři a začali systematicky pracovat s mládeží. Hráči ale neměli žádné adekvátní soutěže, jen jednou ročně mistrovství republiky. V seniorských kategoriích mladí propadali, proto došlo k obnovení soutěže.
