Náhrobky, které zůstávají beze jména
Narodili se v různých částech světa, ale zemřeli na jižní Moravě. Nikdo neví, kdo byli, a nejspíš už to ani nikdo nikdy nezjistí. Zůstanou jen bezejmenou položkou ve statistikách břeclavských a hodonínských policistů. „Většinou jde o cizince, kteří se snažili nelegálně překročit státní hranici,“ uvedla mluvčí břeclavských policistů Kamila Haraštová.
Zatím poslední objevená mrtvola beze jména je z května loňského roku, kdy u Petrova v řece Moravě plavalo bezvládné tělo asi čtyřicetiletého muže. Oděv, který si na sebe naposledy vzal, byly maskáčové kalhoty a oranžová mikina. Muž u sebe neměl žádný doklad ani výrazné poznávací znamení.
Nepomohly ani fotky
Když se policistům nedařilo mrtvolu identifikovat, zveřejnili fotografie utonulého a požádali o pomoc lidi, kteří by jej mohli poznat. Dlouhá doba, kterou strávil ve vodě ale výrazně muži změnila rysy, a tak o něm dodnes nikdo nic neví. „Záleží na teplotě vody. Čím je vyšší, tím rychleji dojde ke změnám.
Jakmile začne proces posmrtných změn, je poté velmi těžké identifikovat tělo jen díky vzezření. Změny jsou tak podstatné, že bych si netroufla identifikovat ani vlastní rodinu,“ říká soudní lékařka Svatava Ducháňová.
Každé nalezené tělo podrobí lékaři pitvě, odeberou vzorky pro testy DNA a případně otisky prstů nebo zubů. Když to jinak nejde, zkouší policisté i takzvanou hyperprojekci. Díky ní lze z vypreparované lebky vytvořit portrét člověka z doby, kdy ještě žil. Ani speciální testy a rekonstrukce však vždy nezaručí úspěch.
Z devíti neznámých mrtvol se jich šest objevilo v řece Moravě. Výčet začíná v roce 2001. Tehdy v řece poblíž Lanžhota plavala těla tří lidí. Podle všeho šlo o Indy. Nikdo je nepoznal, nikdo je nehledal, nikdo neví, kdo byli. Jisté je pouze to, že se nelegálně pokusili překonat hranici. A neuspěli.
O tři roky později se kousek od bývalého hraničního přechodu u Lanžhota objevily dvě mrtvé ženy. Šlo o Asiatky, které se stejně jako Indové utopily. A stejně tak pořád nikdo neví, odkud přišly a kam mířily.
„Dva z neznámých lidí jsou pohřbení u nás na hřbitově. Mají tam své místo i náhrobek,“ podotýká lanžhotský starosta František Hrnčíř.
Lidé z asijských zemí se v minulých letech pokoušeli dostat přes české hranice nejčastěji. Jednou to byli Indové, jindy zase Pákistánci. Národnost běženců u hranic ovlivňovaly politické situace v jejich zemích.
Jména už nezjistí
Nejstarší případ neznámé mrtvoly je z roku 1994, kdy lidé u Milovic našli rozkládající se mužské pozůstatky. Rok poté se v lese u Mikulova objevil další mrtvý muž. Stejně jako v předchozím případě už v pokročilém stádiu rozkladu. Posledním neznámým je pravděpodobně cizinec, který zemřel v roce 2000 v lese u Dolních Věstonic.
Podle myslivce Radovana Mančíka mohla následnou identifikaci zkomplikovat i lesní zvěř. „Například divoké prase dokáže okousat i lidské tělo,“ tvrdí Mančík.
Po pitvě a ohledání se tělo pohřbí, většinou na náklady obce či města, ve kterém se objevilo.
„Data zemřelé osoby zůstávají v policejních evidencích dalších dvacet let. Ani potom je policisté nesmažou, ale pravděpodobnost, že totožnost nakonec zjistí, je už velmi malá,“ dodala mluvčí jihomoravských policistů Petra Vedrová.
