Na zimnici kořalku, na bolest chleba

Lidové pranostiky z krajiny pod Beskydami dávají rady, jak si uchovat v novém roce štěstí, zdraví a zahnat zlá kouzla. Zdali opravdu fungovaly, těžko někdo potvrdí. „Na Tři krále má každá slezská děvucha večeřet bělky - housky s mlékem, které ji mají uchovat bílou pleť,“ říká Jaromír Polášek z frýdeckého muzea, který se zabývá regionální historií a shromažďuje také pranostiky z vesnic kolem Frýdku-Místku.
Vysvětluje, že dříve platilo, že dívka z lepší rodiny nesměla být opálená jako služka, nebo že posvěcená tříkrálová voda si zasloužila speciální zacházení. „Kdo nesl tříkrálovou vodu z kostela domů, nesměl s ní hned vstoupit do dveří. Nejprve pokropil stromy v zahradě, aby v novém roce daly hojnost ovoce. Pak vykropil dům, stodoly a stáje. A to pomocí tří žitných klásků, které namočil do vody,“ vypráví Polášek.
Svěcenou vodou hospodář namaloval na všechny dveře písmena K+M+B, což neznamená Kašpar, Melichar, Baltazar, ale je to zkratka latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu. Svěcená tříkrálová voda měla i další použití. „Lidé jí kropili zárubně dveří na ochranu před čarodějnicemi, rodiče svoje děti při uzavírání manželství, včelaři vykrápěli na jaře úly,“ vysvětluje Polášek.
Až do Tří králů se nemělo prát prádlo. „Kam dolétne zvuk dřevěného pístu, kterým se prádlo pere, tam nebude žádné ovoce,“ přibližuje Polášek. To dnes už neplatí, protože praní v automatické pračce se to netýká. Existuje lidové varování pro dívky, které si nechají na Nový rok propíchnout uši. Začnou prý hnisat, až nakonec upadnou. A kdo 2. února na Hromnice šije, toho zabije hrom. Na Vánoce i na Silvestra lidé hodně a dobře jedí a pijí a některé rady, jak se vypořádat s následky, platí dodnes. „Dostane-li někdo zimnici z přemíry vypité lihoviny, jedině vypitím většího množství ‚špiritusu‘ se jí zbaví,“ říká jedno staré pořekadlo. Na bolest břicha zase platí jiný fígl. „Vezměte skrojek žitného chleba, nastrkejte do něj několik sirek a zapalte je. Skrojek položte na holé břicho a hned jej přiklopte hrnkem. Bolesti brzy pominou,“ tvrdili lidoví léčitelé z Beskydska. Například ve Vyšních Lhotách radili na bolení břicha pít hovězí žluč s kořalkou. V Raškovicích dávali nemocným mléko s pepřem. V Šenově doporučovali vypít trošku lihové politury na nábytek, nebo sníst uhlík ze spáleného dřeva. Na bolení v krku měli zvláštní recept na Morávce. Nemocní měli vypít uvařené podmáslí s čemeřicí nebo sádlo ze slepice s cukrem. Když to nepomohlo, doporučovali štamprli terpentýnu nebo petroleje s cukrem.