Na apatii lék

Jihlava počtrnácté hostila festival dokumentárního filmu.

Dlužno říci, že mlčící jihlavskou většinu tato akce nikdy příliš nezajímala a zajímat patrně ani nebude. Toje statisticky přirozené; festival návštěvníky
naštěstí i tak praská ve švech – dobré se
prosadí samo. Že je MFDF v maloměstské
Jihlavě každoročně skoro zjevením z Nadpřirozena,
to by nijak nemělo vadit těm, kteří chtějí
vědět víc o poměrech na planetě, kterou obýváme.
Realita dočasného ostrůvku nezávislého
myšlení je snad tím vůbec nejvzácnějším,
co festival nabízí. Rodí se stále na koleně, na
ulici, bez účasti celebrit, dopovaných bulvárem.
Dokumentaristé se z podstaty věci snaží
zrcadlit opomíjené, nehezké, nepříjemné. Někdy je
dobré vědět, že neubývá těch, kteří nerezignovali.
Pro mě je to účinný lék na podzimní jihlavský splín.

Články z jiných titulů