Místo do míče kopal do sedadel

Tři měsíce byl Michal Ordoš kvůli zranění mimo hru. Na hřiště se sice už vrátil, ale optimální formu nemá.

V minulé sezoně byl postrachem soupeřových obran. Dal dvanáct gólů a stal se králem ligových střelců. V tomto ročníku Gambrinus ligy Michal Ordoš sedm kol pouze sledoval, jak se na hřišti daří jeho spoluhráčům. Potom sbíral starty po minutách. Sedm, šestnáct, deset, šestnáct. Důvod? Problémy s břišním svalem, který ho trápil od začátku přípravy. Nyní je to sice už lepší, ale útočník přiznává, že tříměsíční pauza ho poznamenala. „Před pár dny jsem absolvoval v Praze cvičební plán na sílu. Už by to snad mohlo být všechno dobré,“ věří Ordoš.

Jaké to je, když hráč vypadne z denního tréninkového rytmu a najednou si nemůže kopnout do míče? Nebylo to nic příjemného. Když fotbalista nemůže hrát, je to na houby. Na druhou stranu jsem rád, že se týmu od začátku sezony dařilo. Kdyby kluci hráli špatně, trápil bych se, že v sestavě chybím a nemůžu jim nijak pomoct. Takhle jsem měl aspoň radost, že se jim daří.

Nešilo to s vámi, když jste se na zápasy díval z tribuny?

Jasně, pár sedadel jsem kolem sebe pokopal. Přítelkyně ze mě byla už nešťastná, pořád jsem do ní narážel kolenem. Ale je to jasné, prostě mi scházel ten adrenalin, kterého si na hřišti užívám dost a dost. Koukat se na fotbal z tribuny však mělo i své výhody, jako divák jsem získal odlišný pohled než jako hráč. Docela bych některým fanouškům přál, ať si to jdou na hřiště zkusit. Z tribuny mají dokonalý přehled a s předstihem vědí, jak by bylo nejlepší danou situaci řešit. Ale my na hřišti na to máme sotva pár vteřin.

Když jste v osmém kole znovu nastoupil, neměl jste obavy, že se zraněný sval opět ozve?

Ne, cítil jsem se stoprocentně připravený, nijak jsem se nešetřil. I když po té pauze to byl nezvyk. Je to podobné, jako když se člověk znovu učí jezdit na kole. Spíš jsem měl strach ze samotného utkání. Poprvé jsme doma ztratili, remizovali jsme s Boleslaví.

V nové sezoně jste už odehrál devadesát minut v zápasech třetí ligy. Berete hostování v juniorce jako přínos?

Určitě mi to pomohlo a prospělo. Zápasový rytmus mi hodně scházel a jinak než takhle se to dohnat nedá. Jsem rád, že jsem si v béčku zahrál, a snad jsem mužstvu i v něčem pomohl.

Na kdy odhadujete váš plnohodnotný návrat do sestavy Sigmy?

Já bych to směřoval až k zimní přípravě. Tam doženu úplně všechno k maximální spokojenosti. Do konce podzimní části zbývá už jen pár kol. Uvidím, jestli teď v nějakém zápase nastoupím od začátku. Záleží to na trenérovi. Tým je sehraný, a pokud se mu bude znovu dařit jako na začátku sezony, tak se třeba do základu nemusím vůbec dostat.

Po skvělém úvodu už Sigma také prohrála. Teď jsou před vámi relativně slabí soupeři. Myslíte, že tým začne znovu vítězit?

Se slabšími soupeři jsme nikdy nehráli nějak moc dobře, měli jsme výkyvy. Takže se na ně musíme pořádně připravit. Je to hodně o hlavě, stačí dát brzy gól, z hráčů spadne nervozita a hned to jde líp. Věřím, že náš tým to zvládne.

Články z jiných titulů