„Místní“ jídlo: maso z Itálie, kečup z Číny

Mladá maminka Radka Bezdíčková vybírá v obchodě dětskou přesnídávku, paštiku a džus. Hledá české výrobce, protože je přesvědčená, že jejich zboží je vyrobené z kvalitních domácích surovin. Přestože však domů nese výrobky moravských firem, po otevření konzumuje jahody ze Španělska, maso z Dánska a meruňky z Itálie. Velké potravinářské firmy z Uherskohradišťska totiž čím dál častěji jezdí pro ovoce, zeleninu i maso do zahraničí.

„Samozřejmě, že nejpříznivější by pro nás bylo, kdybychom zeleninu nakoupili v nejbližším okolí. Ale potřebujeme jí hodně, takže když není u nás, nakupujeme za hranicemi,“ uvedla marketingová ředitelka firmy Hamé Marcela Mitáčková.

Na pultech lze tak pod značkou tohoto moravského výrobce najít například bio kojenecké výživy z německých, rakouských i maďarských meruněk a broskví. Vepřové maso obsažené v paštikách nebo konzervách zase může pocházet i z Itálie nebo Dánska a protlak do kečupů vozí firma čas od času z Číny. Z etiket se to však zákazník nedozví.

„Docela mi to vadí. Byla bych ráda, kdyby v obchodech bylo víc českých surovin. Věřím, že by to byly zdravější produkty a bylo by to lepší i pro mou dceru, která je alergik,“ myslí si Bezdíčková. Stejně jako přední česká potravinářská firma z Kunovic je na tom i společnost Linea Nivnice na Uherskobrodsku. Z minulosti je známá především výrobou rumu, v posledních letech ale na český trh dodává ovocné džusy, sirupy a šťávy.

Jediné české ovoce, které lze v jejích výrobcích najít, jsou jablka a višně. Džusy s ostatními příchutěmi vyrábí z koncentrátů dovezených ze zahraničí. Jahodový džus je ze Španělska, meruňková přesnídávka z Itálie, Maďarska nebo Chile, ananasový nápoj z Vietnamu a pomerančový džus z Brazílie.

„Ani výrobky pro děti nemusí být z ryze českých surovin. To nikdo nenařizuje. Ale koncentráty, které dovážíme, jsou přísně kontrolované a splňují všechny předpisy. Jinak bychom je nemohli prodávat,“ podotkla výrobní ředitelka nivnické firmy Ludmila Hrašáková.

České úřady původ surovin nezkoumají. „Důležité pro nás je, jestli výrobek splňuje předpisy a jestli to, co se na obalu píše, je pravda. Odkud potravina pochází, pro nás není podstatné,“ uvedla mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Martina Šmídtová. Podle ní není pro kvalitu džusu či konzervy podstatná země původu surovin.

Dana Večeřová z Potravinářské komory ale upozorňuje na to, že suroviny ze zahraničí někdy nemusí být tak kvalitní. „Nevíme třeba, jak jsou ošetřené,“ podotkla Večeřová. Zmínila například česnek dovážený z Číny. „Přitom jsme dřív bývali česneková velmoc,“ připomněla mluvčí.
Potraviny, u kterých mají zákazníci jistotu, že jsou české, by měly být například okurky pod značkou Znojmia, zeleninové směsi jako Kunovjanka nebo Moravanka, české je také hovězí maso v paštikách a konzervách firmy Hamé a většinou i jablečné džusy a šťávy z firmy Linea.

Nivnická firma jablka vykupuje od drobných pěstitelů po vesnicích v okruhu sta kilometrů od svého sídla a ročně jich nakoupí až dvacet tisíc tun. „Česká jablka tak tvoří devadesát procent naší spotřeby jablek. Zbytek dokoupíme třeba na Slovensku,“ upřesnila Hrašáková.

Rajčata, která dává Hamé do nejrůznějších konzerv, jsou také domácí. „Loni jich od nás koupili skoro dvanáct tisíc tun, což byla v podstatě celá úroda. Jak to ale bude letos, zatím nikdo neví,“ uvedl zástupce Družstva producentů rajčat Josef Zimák.
Vadí vám, že v potravinách z Moravy nejsou jen moravské suroviny?