Máme šance na play off
Martin Volke. Litoměřický hokejový hrdina si užívá volna při reprezentační přestávce. Během ní si doléčuje nachlazení a sbírá tréninkové dávky v extraligovém Litvínově.
Změnil se váš denní program od té doby, co chytáte za Litvínov? Ani bych neřekl. Dělám vše stejně jako předtím, než mě oslovili z Litvínova. Snad jediná změna je v tom, že nechodím pomáhat otci do truhlářské dílny. Občas se tam zastavím, podívat se, co je nového a jak se daří. Ale výpomoc v Litvínově mi to nedovoluje. Nejvyšší soutěž se dělá na profesionální úrovni. Na ostatní aktivity nezbývá čas. Ale nestěžuji si.
Cítíte v poslední době, jak velký je o vás zájem? Poskytl jsem několik rozhovorů, to je pravda. Abych byl ale upřímný, ani je nečtu. Projdu si je až po sezoně, zbytečně by mě rozptylovaly. Jinak si žádný tlak nebo větší zájem o mou osobu nepřipouštím.
Přišla vám reprezentační přestávka vhod? Určitě, byl jsem v posledních dnech nachlazený a pokoušela se o mě chřipka. Takže jsem minulé pondělí chytal naposledy za Litoměřice a pak odpočíval. Navíc těch zápasů bylo dost a šly rychle za sebou.
Mrzí vás, že se s Litoměřicemi nepodařilo postoupit do předkola první ligy? Tak to zamrzí. Ale že bych na to ještě teď myslel, to ne. V posledním zápase jsme potřebovali bodovat, abychom zachránili prvoligovou příslušnost. Povedlo se. Málem jsme se dostali do předkola play-off, chybělo šestnáct vteřin. Ten zápas se pro nás nevyvíjel dobře. Po třech minutách jsme prohrávali 0:2, pak jsme to otočili na 3:2 v náš prospěch a možná se trochu uspokojili. Z kluků to malinko spadlo, že jsme se zachránili. To byl hlavní cíl.
Jaký je to pocit pro prvoligového gólmana, chytat před několikatisícovým obecenstvem? Je to samozřejmě příjemné. Ale i v Litoměřicích chodilo dost diváků. Na některé zápasy tam přišlo i sedmnáct set fanoušků. I takový počet lidí dokáže vytvořit slušnou kulisu. V Litvínově chodilo teď dost lidí, i když byly zápasy v televizi. Pokud fandí a ženou tým dopředu, tak to každý hráč vnímá, ať jde o brankáře, obránce nebo útočníka. Publikum může být šestým hráčem v poli.
Můžete s odstupem času porovnat své působení v Ústí a teď v Litvínově? Rozdíly by se určitě našly. Ústí bylo nováčkem soutěže, v té době na poslední příčce. Tam mysleli hlavně na boje o záchranu. Kdežto Litvínov je tradiční hokejový klub s tradicí. Když jsem přišel na výpomoc, udělalo se dost bodů a postup do předkola play-off je velmi reálný. Na klucích je vidět snaha a touha se do předkola dostat.
Jak vidíte postupové šance Litvínova do předkola play-off? Je to dobře rozehrané. Důležité je, že to máme ve svých rukou a nemusíme se na nikoho ohlížet. Ani v kabině nespekulujeme, který tým získá kolik bodů. Jdeme zápas od zápasu a víme, že na jistotu potřebujeme čtyři body. Stejné je to i s případným soupeřem v předkole. Nemá cenu kalkulovat.
Už vás někdo ze spoluhráčů okřikl, abyste nevyjížděl rozehrávat za bránu? Tohle je o domluvě. Myslím si, že jsme dobře domluvení a víme o sobě. Takže zatím nebyl problém. Žádný negativní ohlas nebo pokřik během zápasu jsem od spoluhráčů nezaznamenal.
