Mají po šichtě. A řídí autobus plný lidí
Není vzácné potkat za volantem soukromého autobusu řidiče v tričku dopravního podniku. Nahání další tisícovky k platu. Za „vedlejšák“ mu přitom hrozí vyhazov.
„Je to úplně běžné. V dopravním podniku jim skončí šichta a jdou rovnou řídit jinam. Bez přestávky. Jsou unavení a je pouze otázka času, kdy dojde k nějakému velkému průšvihu,“ řekl týdeníku Sedmička zdroj obeznámený s děním v dopravním podniku.
Hlavní město už letos tragickou nehodu autobusu zažilo. V dubnu na Zličíně.
Šedesátiletý řidič společnosti Hotliner tam kvůli náhlé srdeční příhodě ztratil vládu nad autobusem. Sjel ze srázu a jen shodou okolností přišel o život jen on.
Peníze na ruku
Za volanty pražských autobusů denně sedají desítky přepracovaných řidičů, kteří kvůli přivýdělkům často nedodržují povinné pauzy.
„Podle mého odhadu si u jiných společností vydělává aspoň desetina řidičů autobusů z dopravního podniku,“ potvrdil Sedmičce jeden z řidičů, který si nepřál zveřejnit své jméno.
Největší pražský dopravce potvrdil, že k takovým případům dochází, ale v menší míře. „Případ souběhu vykonávané činnosti zaznamenáváme velice zřídka,“ říká mluvčí dopravního podniku Ilona Vysoudilová.
K tomu, aby šoféři mohli jezdit i u jiného dopravce, potřebují povolení od zaměstnavatele. To ale v drtivé většině nemají. Za „vedlejšáky“ dostávají peníze na ruku, bez smlouvy.
„Nemáme možnost kontrolovat jiné dopravce. Pokud bychom ale jakkoli jinak zjistili, že náš řidič jezdí současně i pro jinou firmu, jednalo by se o hrubé porušení našich směrnic a pracovního řádu,“ vysvětluje Vysoudilová.
Pro přistiženého šoféra to může znamenat výpověď. „Několik kolegů už kvůli nenahlášeným jízdám vyhodili,“ říká řidič z dopravního podniku.
Například firma Veolia Transport, která v Praze provozuje několik linek hromadné dopravy, najímání šoférů-brigádníků oficiálně potvrdila. Ale zdůrazňuje, že jen na dohodu o provedení práce.
„Nesledujeme, zda-li jsou řidiči zaměstnaní u dopravního podniku. Můžou si u nás přivydělat, ovšem za předpokladu dodržení zákonem stanovené doby odpočinku,“ říká mluvčí společnosti Ivo Novotný.
Řidiči musí i na EEG
Podle dopravního psychologa Petra Tománka znamená přepínání šoférů riziko.
„Pokud někteří opravdu jezdí víc, než by měli, je to hodně nebezpečné. Snižuje se ostrost vnímání či rozhodovací schopnosti,“ podotýká Tománek.
Řízení autobusu je jednou z profesí, pro níž platí velmi přísná pravidla. Šoféři s řidičákem typu D a profesním průkazem musí ve firmách projít náročnými testy a školeními.
Hodnotí se nejen jejich schopnosti při zkušebních jízdách, ale i zdraví při povinných lékařských prohlídkách. Důležité je také chování a zvládání stresových situací, které jsou v pražské dopravě na denním pořádku.
„Než se autobusák dostane na linku, trvá to zhruba dva měsíce. Třeba zdravotní prohlídky jsou u nás na vysoké úrovni, zahrnují třeba i vyšetření mozkové aktivity EEG,“ popisuje odborář Petr Pulec.
Nepodceňuje se ani schopnost řidiče soustředit se.
„Máme na to speciální test. Šofér má před sebou papír se třiceti linkami různě vyplněných čtverečků. A vybraný druh čtverečků musí postupně proškrtávat. Dělá to půl hodiny a nesmí se splést,“ líčí Pulec.
