Litoměřické judo: Líheň mistrů

Sedmiletý Honza Kindl je na tréninku Judo Clubu Litokan v Litoměřicích pošesté. Z prvního měl velkou modřinu a pořádně bolavé nohy.

Na trénink ho vodí rodiče. „To bude bolet,“ šeptá, když ho táta tlačí do souboje se zkušenějším kamarádem. „To bude. Každý sport bolí,“ konstatuje táta Pavel Kindl a nepovolí. On sám byl v sedmnácti nositelem mistrovského titulu.
Klub vznikl už v roce 1960, založil ho Jaroslav Slabý a trénuje tu dodnes. Kdyby si na futra měl udělat zářez za každou medaili pro některého svého judistu, nestačila by mu.

Dlouhá historie klubu

„Vyrostla tu Lenka Šindlerová, která byla ještě v dresu Litoměřic v roce 1984 pátá na mistrovství světa ve Vídni a na mistrovství Evropy v roce 1989 v Helsinkách stříbrná,“ říká trenér. „Další úspěšná judistka Česka Míša Vernerová vyšla také z Litokanu. Víťa Votruba byl sedmý na světě v juniorech v roce 1996 v Portu. Medaile sbírala i družstva,“ vypočítává úspěchy Slabý.

Líheň mistrů

V loňském roce získal Litokan 113 medailí, z toho bylo padesát zlatých. V klubu je dnes asi osm desítek dětí ve věku od čtyř do šestnácti let. „Je to tvrdý sport a dítě na to musí psychicky mít. Nemůže brečet,“ říká trenér Slabý. Trénink je zaměřený na posilování a vytrvalost, to jsou vlastnosti, které se dají docela dobře získat a posilovat. Pak také na postřeh a rychlost, které jsou pro judistu asi tím nejdůležitějším. Bohužel právě tyto dvě vlastnosti se získávají, posilují nejhůř, často jsou geneticky dané. Rozpočet klubu není velký, za rok musí vystačit s šedesáti tisíci korunami. Z nich si platí hlavně účast na soutěžích. Významná je i pomoc rodičů, třeba s dopravou nebo s jídlem. Klub trénují kromě něj také bývalé reprezentantky Květa Veselá, Michaela Kleinová a z mužů Pavel Sunkovský a Václav Šmejkal.
Zatímco rodiče probírají další závody, děti končí trénink posilováním. „Nauč ho doma sklapovačky,“ radí Pavlu Kindlovi trenér Slabý.

Články z jiných titulů