Lesy na Opavsku, to je muniční sklad. Jsou tam pumy i granáty

Dvakrát do týdne vyjíždí policejní hlídka k nálezu letecké pumy, dělostřeleckého granátu či miny. Lidé je nacházejí, když kopou na zahradách a na polích. Desítky výjezdů pyrotechniků znamená každá stavba silnice. A spoustu munice objeví také amatérští hledači.
„Opavsko je v množství válečné munice opravdu výjimečné. Boje tady byly velmi těžké. Němci se opevnili v pohraničních pevnůstkách a bojovalo se od 20. do 27. dubna roku 1945, než jejich obranu Rudá armáda prolomila,“ popisuje vedoucí Areálu československého opevnění Hlučín-Darkovičky Petr Kuchař.
Nejvíce munice stále leží v zemi v okolí Bolatic, Štítiny a Hrabyně, ale také ve směru od Hatě na Darkovice, Markvartovice, Ludgeřovice až k Ostravě. Právě těmito dvěma trasami Rudá armáda postupovala.
Dodneška tam po ní zůstaly nábojnice, stabilizátory, nosné části kaťuší, držáky pancéřovek či minometná munice. Část munice je nevybuchlá, vojáci ji ukládali do zásoby v zákopech a při dalším postupu ji tam nechali.
„Po válce se od munice vyčistila a vysbírala pole, protože bylo potřeba osít. V lese se toho moc nedělo, proto právě v lesích jsou nálezy nejčastější. Ale i na polích se sem tam něco najde,“ dodává Kuchař.

Každá desátá nevybuchla

I při opravách areálu pevnůstek v Darkovičkách historikové narazili na výjimečné kousky. „Při rekonstrukci pevnosti jsme v jejím pravém křídle našli stodvacetimilimetrový nevybuchlý minometný granát. Byl zaražený ve zdi. Bohužel jej nešlo zneškodnit tak, aby mohl zůstat v naší sbírce. Zlikvidovali jej pyrotechnici,“ líčí Kuchař.
I tak však má areál v Darkovičkách ve sbírkách řadu zajímavostí. Třeba 203 milimetrový dělostřelecký granát nebo stokilovou bombu. Obojí ruské výroby.
Vyčistit lesy od nebezpečné válečné munice si dala za úkol skupina amatérských hledačů z Chuchelné. Válečné pozůstatky hledají pomocí detektoru kovů. „Chodíme každou neděli dopoledne a ještě se nám nestalo, že bychom nic nenašli,“ líčí Ladislav Bělavčík. Hledají ve trojici a v lese objevují spoustu překvapení.
„Vyznačíme si obdélník a ten postupně od munice vyčistíme. Nejvíce je jí u Bolatic. Les Křeménky je hotový muniční sklad. Hodně je toho také za Bohuslavicemi a v Hrabyni a okolí,“ popisuje Bělavčík, který s sebou do terénu kromě detektoru bere také malou kopačku a rýč. Munici nachází v hloubce od půl do jednoho metru.
„Nejvíce nacházíme dělostřeleckých min 82 milimetrů sovětské výroby. Snad každá desátá jim nevybouchla,“ popisuje Bělavčík. Válečné pozůstatky v lesích nacházel už jako kluk.

Puma? Evakuace

V okolí Hrabyně je válečné munice tolik, že před začátkem stavby cesty I/11 museli odborníci území odminovat. „Povedlo se nám najít pět leteckých pum, tři ruské a dvě německé. Zajímavé bylo, že nalezené německé letecké pumy byly s ruskými zapalovači,“ popisuje největší nález jednatel firmy CZ team a pyrotechnik Michal Zázvorka.
CZ team nedávno dělal i pyrotechnický průzkum u připravovaného kruhového objezdu u opavského Kauflandu. „Našli jsme tam padesát dělostřeleckých granátů ráže 88 milimetrů pro německý kanon FLAK,“ líčí Zázvorka objev necelých patnáct metrů od cesty z Opavy do Kravař.
Právě při stavbách silnic je nálezů nejvíce. „V posledním roce a půl vyjíždí hlídka kvůli nalezené válečné munici téměř každý den. I přes pyrotechnický průzkum se nacházejí další a další věci,“ povídá policejní mluvčí René Černohorský.
Hlídka místo musí zajistit až do příjezdu pyrotechniků. „Někdy to trvá i tři hodiny. Po celou dobu se nesmí k nálezu nikdo přiblížit,“ líčí Černohorský.
Policejní pyrotechnici munici prozkoumají. Pokud je možné ji bezpečně převézt, odvezou si ji do skladu a jednou za měsíc odpálí v trhací jámě ve vojenském prostoru Libavá. Pokud nález převézt nejde, musí se zničit na místě nebo v jeho blízkém okolí.
„Na Opavsko jezdíme několikrát týdně. Z devadesáti procent jde o ruskou a německou munici, ale výjimečně se objeví i anglická a francouzská,“ říká Tomáš Kalavský z Pyrotechnické služby Policie ČR.
K nejzajímavějším nálezům patřil nález sovětské rakety M-13 Kaťuša v Josefovicích či sovětská letecká puma FAB-100 v poli na okraji Velké Polomi, která obsahovala dvaatřicet kilo trhaviny.
„V případě letecké pumy už jde o mimořádnou událost, obsahuje nejvíc trhaviny a okruh výbuchu by byl obrovský. V těchto případech už se musí evakuovat i lidé z okolí,“ popisuje praxi pyrotechnik Kalavský.
Dá se čekat, že nálezy se budou objevovat i v budoucnu. Půda nevybuchlou munici vytlačuje stále nahoru.
Lidé, kteří munici najdou, ji většinou ohlásí policii. „Občas se nám stane, že nám ji přinesou v igelitce na policejní stanici. Neví se, jestli je vybuchlá, nevybuchlá, jestli má roznětku. Někdo si to dokonce zanese domů. To by v žádném případě neměl nikdo dělat, hrozí nebezpečí výbuchu,“ varuje mluvčí Černohorský s tím, že zatím žádnou nehodu s municí, která by někoho zranila nebo dokonce připravila o život, nepamatuje.

Tisícové škody

Lesy na Opavsku skrývají nejen válečnou munici, ale i další pozůstatky války. Jsou bohatým nalezištěm vojenských odznaků a řady dalšího. Místní stromy jsou plné střepin střel z tanků, letadel i ručních zbraní. Své o tom vědí i místní pilaři, které válečné železo ve dřevě stojí každoročně tisíce.
„Záleží, z které strany nám dovezou dřevo. Když je třeba od Hrabyně, problém se střelami a střepinami máme klidně i každý den,“ líčí majitel pily v Brance u Opavy Karel Vlček.
Pily už s každoročními ztrátami počítají. „Někdy střepina řezný kotouč jen ztupí a stačí jej zpátky vybrousit. To stojí okolo dvou set korun,“ povídá Vlček.
Některé kotouče však železo nevratně zdeformuje. „Když se jeden zkazí, ty ostatní se spálí. Jeden kousek železa nás tak přijde klidně i na šedesát tisíc,“ počítá Vlček, který ve dřevě našel i kilogramovou část dělostřeleckého granátu, kterou používá jako těžítko.
Velké pily, jako například paskovská Mayr-Melnhof Holz, která bere dřevo také z Opavska, dřevo dokonce rentgenují. „Pila má rentgen, kterým procházejí všechny kulatiny. Pokud v nich je železo, dávají se pryč. Jednou za čas systém kontrolujeme. Vyřazená kulatina se rozřeže, abychom věděli, zda tam železo je,“ líčí praxi mluvčí pily Barbora Lysá.