Král Majáles je mrtev. Ať žije Král Majáles! Bude to zase muzikant?

Pivo zadarmo, menza zadarmo, osvobodit studenty od skript – splněný sen každého studenta a také volební program, na který utáhnete každého z nich. Zvláště, je-li v sázce trůn krále majálesu. „Taky jsem prosazoval tituly zadarmo,“ vzpomíná Marek Křovák, majálesový král z roku 1998. Jeho myšlenka se potom zalíbila vedení právnické fakulty. „Ochotně se mého programu ujali. A pár let jim to šlapalo,“ líčí Křovák s tím, že tehdy se mu jeho heslo zdálo jako vrcholný populismus.

Korunovační veselí

Podobně populistická a recesistická hesla zazní na náměstí Republiky i tento pátek. Při volbě nového krále majálesu. Plzeň pak čeká víkend plný oslav jara, studentského života, bujarého veselí a hlavně recese. V novodobé historii to bude už podvacáté. Sedmička oslovila deset bývalých králů a královen. Požádala je, aby zavzpomínali na dny, kdy v plyšovém hermelínu a s plechovou korunkou posetou barevnými sklíčky žehnali několikatisícovém davu studentů.

První majáles Plzeň zažila v roce 1968, kdy se jeho králem stal populární herec Miroslav Horníček. Na dlouho dobu byl ale králem posledním. Na Horníčka navázali studenti v roce 1990. „Tehdy přišla celá Plzeň,“ vzpomíná Jiří Sojka ze Stavovské unie studentů, který se podílel na organizaci všech dvaceti majálesů. Majálesové oslavy vždy začínají volbou krále.

„Může se přihlásit kdokoliv z univerzity. Kandidáti pak soupeří mezi sebou,“ vysvětluje Sojka. Když se nepřihlásí nikdo, stane se králem některá charismatická osobnost univerzity.

Král a císař

Jedním ze služebně nejstarších plzeňských králů je Karel Rychlý. Tomu organizátoři na hlavu posadili korunku už v roce 1993. „Přišli za mnou kamarádi z organizačního výboru a řekli, že jsem ukecaný, a proto budu králem,“ popisuje Rychlý. Poznámka o upovídanosti byla na místě. Rychlý už v té době dělal moderátora v komerčním rádiu, v médiích pracuje dodnes. Po jeho boku stanula na trůnu spolužačka, královna Ladislava „Cíca“ Cinegrová, dnes Valečková.

Ta byla o rok později jedinou ženou, která se ocitla na trůnu sama. „Vládla jsem jako Ladislava I. Moje družina byla složená jen ze samých čarodějnic,“ říká Laďka. Mezi plzeňskými králi ale není jedinou raritou. V roce 1990 byl králem zvolen pětiletý chlapec – král Filip I. Rok po něm byl korunován Tomáš Veselý, který vládl dvakrát po sobě.

„Když jsem se zmocnil trůnu podruhé, vládl jsem jako císař,“ vysvětluje. Tehdejší student pedagogické fakulty Lukáš Krásný, který je dnes známý jako kapelník skupiny Semtex, vládl studentům v roce 1995. Jako Lukáš I. řečený Krásný. Volební heslo měl vábivé. „Pevná ruka a pevná vůle – sex, chlast a rokenrol,“ jmenuje. Jeho královnou, se kterou usedl na trůn, byla slečna Veronika.

„Byla to nejkrásnější holka z Plzně. Zrzavá a ohromně vášnivá. Chtěla mě, a já ji ne, nebo to bylo naopak?“ zasněně vzpomíná Krásný.

Je to spíš festival

V poslední době se z plzeňského majálesu vytrácejí staré tradice. V roce 1998 se naposledy konal korunovační ples v měšťanské Besedě, chybí králův průvod v kočáře taženém koňmi. „Studenti o takovou zábavu asi ztratili zájem, z majálesu je spíš festival,“ myslí si Lukáš.

Rok 1997 se nesl ve znamení Pavla „Lipi“ Litvana. Jako král si zvolil jméno Pavel Lipius I. Výrazné vzpomínky má hlavně na majálesovou policii, která v pionýrských šátcích a na koloběžce objížděla město a studenty ve městě vyslýchala. Kladla jim záludné otázky. Například „Kde máš tučňáka?“

„Když někdo bystře zareagoval a tvrdil, že ho má, ptali se, proč nemá dva,“ vesele vzpomíná Litvan. Studoval pedagogickou fakultu a práva. Dnes učí na základní škole pro sluchově postižené na Doubravce.

Výhody vládnutí? Žádné

Mimo víkendové popularity se většina králů žádných velkých výhod nedočkala. „Jestli se do toho nedá počítat opakování ročníku,“ ironicky poznamenal Lipi. Ačkoli… „Pár profesorů se mi ozvalo, že kdybych nebyl král, zápočet by mi nedali,“ usmívá se Jan Nový, alias Had I., král z roku 2008. V souvislosti s korunovací vzpomíná hlavně na podprsenky. Při hlasování házely kamarádky jeho protikandidáta podprsenky na pódium. Nějakým záhadným způsobem se jedna ocitla na koruně. „Na všech fotkách těsně po vyhlášení jsem pěkně přizdoben,“ směje se.

Muzikantem je i král z roku 2005 Ivan Habernal, nebo také Král Habi I. Při volbě porazil dva protivníky. „Zazpíval jsem se svojí družinou několik písniček s tématikou fakulty aplikovaných věd,“ popisuje. Z noci pak má drobné výpadky. „Pamatuju, že mě pořád někdo zval na zelenou s mlíčkem. Do té doby jsem měl zelenou docela rád,“ krčí rameny. Tři roky před ním, v roce 2002, měla Plzeň krále Luďka I., alias Luďka Holého. I on je muzikant, hraje ve skupině Pillow Fight.

„Moje královna se jmenovala Terezka. Brali jsme se na pivovarském nádvoří za asistence šermířů a Ferdy Mravence,“ vzpomíná. Po škole nastoupil v souboru operety a muzikálu Divadla J. K. Tyla. „Po roce jsem se vrátil ke své profesi učitele češtiny a angličtiny,“ říká.

Luděk I. byl poslední král, který řídil veselice na plzeňském výstavišti. Půl roku poté ho při povodních vzala voda a majáles se na dva roky přestěhoval do Štruncových sadů. Od roku 2005 ho Stavovská unie studentů pořádá v lochotínském amfiteátru.

BlueJack odchází

V pátek přijde o korunu poslední král, Karel Nykles, král BlueJack. Studenti ho zvolili, protože je zaujala jeho žertovná vložka. Se svojí družinou předělal nákupní vozíček na zaoceánský koráb s názvem Božkovská perla, ve kterém ho družina vozila po náměstí.

„Já jsem mezitím hulákal jako na lesy a na všechny lidi jsem mával mečem z nafukovacího balonku,“ líčí. Příštímu králi přeje do panování vše nejlepší. „Hlavně ať vyhraje zase ten nejveselejší,“ uzavírá.